Výsledky PISA 2015 - komentář EI

Výsledky zprávy PISA 2015 jistě přináší nové pohledy na spokojenost studentů. Pocit sounáležitosti se školou je pro studenty zásadně důležitý pro jejich úspěch a pocit štěstí. Koncept „šťastné školy“ ve skutečnosti zdůrazňuje, jak důležitou roli hrají školy a spolu s nimi i učitelé v životech mladých lidí.

PISA zdůrazňuje vitální roli škol v rámci komunit. Myšlenka, že škola může být do jisté míry nahrazena vzděláváním na webu a mimoškolním vzděláváním, je implicitně nicméně zásadně odmítnuta touto zprávou.

Dalším výrazným aspektem je, jak je nízká úroveň pocitu uspokojení spojena se znevýhodněnými studenty a jejich pocitem, že jsou ve škole outsideři. Zatímco OECD možná nenašlo automatické spojení mezi nízkým životním uspokojením a úrovní ekonomiky země, zlověstný triangulární vztah mezi sociálním znevýhodněním studenta, nízkou životní spokojeností a pocitem, že jsem outsider, vysvětluje, proč školy v drsných oblastech potřebují další finanční a materiální podporu.

Poznatky o tom, že rodiče mají ohromnou sociální odpovědnost v tom, že zapojí své děti, nejsou překvapující, ale ukazují zároveň na potřebu sociální politiky vedle školní politiky pro to, aby se poskytla podpora rodinám ve stresových situacích, včetně rodin, kterých se dotkla nezaměstnanost.

Úzkost z testů je jasně definována jako podrývání úspěchu studenta a slouží jako jasná kritika rozsáhlých a nepotřebných testů.

Poznatky o šikaně, genderové diferenciaci v životním uspokojení a efektu odcizení se na základě excesivního používání internetu jsou důležité.

Nicméně jsou tu věci, které je třeba zdůraznit. PISA 2015 nezapracovala pohledy učitelů z dotazníku PISA pro učitele.  Zatímco dotazníky studentů a rodičů zahrnovaly otázky týkající se sociální role rodičů, nezahrnovaly však už otázky týkající se kulturních výhod a nevýhod doma, které studenti zažívají. V kontrastu k těmto poznatkům politika zprávy z velké části ustanovuje spíše nenaplněný seznam přání. Specifické návrhy jako např. že vlády potřebují podněcovat zaměstnavatele, aby podpořili slaďování rodinného a pracovního života, jsou v menšině.

Tvrzení, že učitelé se musí více snažit, nezakládají ani strategii ani analýzu. Ve zprávě není nic, co by se týkalo ničivého dopadu režimů agresivní evaluace na učitele, nejsou zde ani implikace týkající se osnov a personální politiky pro to, aby se zlepšil pocit uspokojení studentů a jejich sounáležitosti se školou. Nicméně ze zprávy je patrná jedna věc.  Z výsledků je patrné, že je zde potřeba studie, která by se týkala pocitu uspokojení učitelů, a vztahu tohoto uspokojení s pocitem uspokojení studentů.


VÝSLEDKY PISA 2015 – Spokojenost studentů, Svazek III

Výběr klíčových bodů ze zprávy:

  • Definice životního uspokojení podle OECD se zaměřuje na psychologické, kognitivní, sociální a fyzické schopnosti studentů. Pocit pohody je definován jako kvalita života patnáctiletého studenta. (strana 38)
  • Míra vnímání hodnocení studentů jakožto více nebo méně ohrožujícího faktoru určuje, jak moc jsou studenti stresování testováním. (strana 40)
  • Z hlediska genderu mají dívky největší motivaci uspět. Znevýhodnění studenti mají nejmenší motivaci uspět. Studenti imigranti mají větší motivaci uspět než studenti ne-imigranti. (strana 43)
  • Napříč zeměmi OECD v průměru 11% studentů přiznalo, že byli šikanováni. (strana 45)
  • Interakce studentů s jejich rodiči ovlivňuje výsledky studentů. (strana 48)
  • Studenti na vyšších středních školách vykázali, že stráví téměř o den a půl méně tělocvikem než studenti na nižších středních školách. (strana 51)
  • Více chlapců než dívek prohlásilo, že stráví více času tělesným pohybem mimo školu než ve škole. Zvýhodnění studenti stráví více času fyzickou aktivitou mimo školu než znevýhodnění studenti. (strana 52)
  • Velmi mnoho studentů tráví příliš mnoho času na internetu. V průměru 26% studentů říká, že stráví na internetu více než šest hodin během víkendu a 16 % studentů tak stráví  čas během pracovních dní. (strana 57)
  • Neexistuje evidentní vztah mezi životní spokojeností adolescentů a HDP země/ekonomiky na hlavu (na rozdíl od dospělých). (strana 70)
  • V průměru 29% dívek a 39% chlapců je velmi spokojeno se svými životy (strana 72)
  • S výjimkou malého počtu zemí jako Finsko a Nizozemí studenti v zemích „s nižším ekonomickým výsledkem“ vykazují vyšší stupeň životního spokojení než studenti ze zemí „s vyšším ekonomickým výsledkem“. (strana 73)
  • Obava z chyby u testů často naruší výkon nejlepších studentů, kteří se „udusí pod tlakem“. UK a Island mají největší podíl úzkosti spojené se školními povinnostmi. (strana 87)
  • Studenti vykazují větší podíl úzkosti v případech, kdy navštěvují více konkurenční školy. (strana 88)
  • Studenti mají menší tendenci podlehnout úzkosti z testů, jestliže jim učitelé poskytují individuální pomoc. (strana 99)
  • Studenti ze znevýhodněného prostředí mají větší tendenci dokončit univerzitní vzdělání. (strana 106)
  • Většina studentů cítí, že patří do své školní komunity. Nicméně v několika zemích se tento pocit studentů oslabil od roku 2003. (strana 118)
  • Napříč zeměmi OECD se pocit sounáležitosti studentů zhoršil mezi roky 2012 a 2015. (strana 119)
  • Existuje vztah mezi pocity sounáležitosti se školou a s akademickými úspěchy. Vztah mezi sounáležitostí se školou a výkonem v PISA je silný pro ty studenty s nejnižším pocitem sounáležitosti – např. výkon je negativně ovlivněn nedostatkem pocitu sounáležitosti. (strana 122)
  • Nízké uspokojení se životem je čtyřikrát vyšší ve Finsku, UK, Nizozemí a Irsku v případech, kdy studenti neměli pocit sounáležitosti. (strana 124)
  • Napříč zeměmi OECD vykazovali v průměru více chlapci, že měli zkušenost se šikanou ve všech jejích formách kromě takových případů, kdy byli vyděleni z podílu účasti na věcech/aktivitách  a kromě případů, kdy byly vystaveni ošklivým pomluvám. (strana 137)
  • Šikana může pocházet z faktu, že studenti jsou nezapojeni do aktivit ve škole a z jejich nízkého výkonu. Oba faktory mohou tento stav i zhoršovat. (strana 139)
  • Aktivity rodičů, které se typicky odehrávají doma, nebo v kontextu rodiny, jmenovitě „diskuse o tom, jak si dítě vede ve škole“, „ společné jídlo u stolu“ a „čas strávený mluvením s dítětem“ mají dle PISA  pozitivní vztah na výkonu dětí v učení. „Pomáhání dětem s úkoly“ a „získávání materiálů spojených s učením“ jsou negativně spojené s tímto výkonem. (strana 159)
  • Vlády mohou poskytnout pobídky zaměstnavatelům, kteří přijali politiku slaďování pracovního a rodinného života pro to, aby rodiče mohli věnovat adekvátní čas potřebám dětí. (strana 169)
  • Rodinné bohatství je silněji spojeno s výkonem studentů v zemích s relativně vysokou nerovností v příjmech než v zemích s relativně nízkou nerovností v příjmech. Životní uspokojení je spojeno se vztahy studentů ve škole. (strana 174)
  • Země, kde se studenti věnují více fyzickým aktivitám, mají tendence se lépe umístit v PISA. (strana 192)
  • Studenti, kteří pracují a vydělávají, mají tendenci umístit se níže v přírodních vědách než ti, kteří nepracují. Znevýhodnění studenti mají tendenci pracovat o více než 6 procentních bodů více než zvýhodnění studenti. Studenti, kteří pracují a vydělávají, mají větší tendenci vykazovat, že se ve škole více cítí jako outsideři, mají tendenci mít nižší očekávání, co se dalšího vzdělávání týká, mají tendenci přicházet do školy později a zanedbávat školu. (strana 212)
  • Studenti, kteří stráví během pracovního dne více než šest hodin v kuse online, měli větší tendenci vykazovat, že nejsou spokojeni se svým životem, nebo že se cítí osamělí ve škole, a měli horší výsledky v přírodních vědách než studenti, kteří strávili méně hodin online.

Mgr. G. Tlapová

Celý dokument ke stažení zde.