TALIS 2018

Dne 19. 6. 2019 vydala organizace OECD zprávu s názvem TALIS 2018. Jedná se o první část šetření, která se zaměřuje na učitele a ředitele škol, možnosti jejich dalšího profesního rozvoje a měnící se prostředí vzdělávání. Druhá část šetření bude vydána v březnu 2020 a bude se zaměřovat na zkoumání míry stresu, spokojenost učitelů a vedoucích pracovníků s jejich profesí, možnosti kariérního postupu a autonomie vedoucích pracovníků.

Zpráva porovnává situaci v sektoru školství v zemích OECD. V letošním vydání zpráva konstatuje, že učitelská populace za posledních pět až deset let zestárla. Průměrný věk v učitelů v zemích OECD je 44 let. V České republice je toto číslo dokonce vyšší, neboť průměrný věk učitele je u nás 45 let.

Oproti minulým létům je v zemích OECD v průměru 78 % typické výukové hodiny věnováno učení. Důvodem snížení výukového času je podle dotázaných přílišná administrativa a nutnost zajišťování kázně ve třídě. V České republice je toto číslo lepší. U nás je 84 % hodiny věnováno učení, zbytek je stráven administrativou nebo zajišťováním kázně ve třídě.

Zpráva také říká, že učitelé s větším počtem žáků ve třídě konstatovali, že mají méně času na výuku daného předmětu.

Učení bylo první volbou pro dva ze tří učitelů. V České republice se k učení jako k první volbě přihlásilo 68 % učitelů.

Adepti pro učitelské povolání získají během studia dostatek přednášek týkajících se vyučovaného předmětu, pedagogiky a práce ve třídě, nicméně jen 56 % učitelů v zemích OECD dostalo dostatečný trénink v dovednostech s ICT, zvládání multikulturních rozdílů ve třídě a pro výuku dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami.

Pouze 38 % nových učitelů v zemích OECD získalo nějaké formální nebo neformální uvedení do profese a jen 22 % učitelů mělo přiděleno mentora, přestože mentorské programy jsou považovány obecně za velmi přínosné. Valná většina učitelů v zemích OECD navštívila alespoň jednu formu dalšího profesního rozvoje za rok, ale jen 44 % učitelů bylo zapojeno do tzv. peer learningu nebo skupiny spolupracujících učitelů. Obecně čeští učitelé tvrdili, že se dalšího profesního vzdělávání často účastní, a shodli se také na tom, že by uvítali více profesního rozvoje zaměřeného na vzdělávání žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami. To uvedli i všichni učitelé v zemích OECD a za další potřeby pro další profesní rozvoj uvedli ICT dovednosti a dovednosti spojené výukou v multikulturním prostředí. Všichni učitelé i ředitelé škol dále shodně uvedli, že je to často rozvrh nebo nedostatek dalších podnětů, co stojí za tím, že se nemohou účastnit dalšího profesního rozvoje.

Přestože obecně učitelé v zemích OECD konstatovali, že se zlepšily vztahy mezi žáky a učiteli a 95 % učitelů dokonce tvrdilo, že s žáky dobře vychází, 14 % ředitelů v zemích OECD jmenovalo případy šikany a zastrašování ve školách jako pravidelné.

Výsledky TALIS 2018 naznačují oblasti, které by mohly být rozpracovány do konkrétních vzdělávacích politik jednotlivých států. Mezi ně patří například:

Učitelé by měli mít dostatek času na přípravu na hodinu, na profesní spolupráci, setkávání se s rodiči a žáky a na profesní rozvoj. Profesní rozvoj učitelů v oblasti ICT by se měl zaměřit na zvyšování kompetence učitelů v používání ICT ve výuce. Rozvoj profesních vzdělávacích komunit pro učitele může pomoci rozšířit inovativní praktiky ve výuce. Profesní rozvoj, který je organizován přímo školou (např. peer learning) mívá větší dopad na výukové praktiky učitelů a může podstatně snížit náklady na další vzdělávání učitelů.

Vzdělávací systémy by též měly zajistit mechanismy, které umožní všem novým učitelům začít kariéru s dostatečnou formální přípravou a dostatečným mentorským programem. Mentoři nových učitelů by mohli mít snížený počet přímé pedagogické činnosti a mentorský program by měl být odměněn finančně a/nebo kariérním postupem.

Vzdělávací systémy by měly vymyslet, jak odvalit z ředitelů škol odpovědnost spojenou managementem a administrativou a jak snížit zátěž s administrativu ve školách obecně.

Pracovní podmínky jsou důležité pro vnímání učitelského povolání jako atraktivního. Většina učitelů zmiňovalo jako hlavní priority snížení počtu studentů ve třídě a snížení administrativní zátěže. Zákonodárci by měli zahájit konstruktivní dialog se zástupci profese na téma, jak nejlépe rozdělit omezené zdroje v sektoru vzdělávání a jak zlepšit pracovní podmínky učitelů. Školy ve vyloučených nebo ohrožených oblastech by měly dostat dostatečnou finanční podporu, aby se mohly vyrovnávat se svými problémy a aby mohly přilákat další učitele.

Stárnutí učitelské populace je problém, který je nutné urychleně řešit. Na druhou stranu je prokázané, že je třeba, aby učitelé dostali kvalitní formální vzdělání a aby byli na profesi dostatečně připraveni. Nelze dělat zkratky a řešit nedostatek učitelů tím, že se sníží kritéria na kvalifikační předpoklady nutné pro výkon povolání.

Zpráva TALIS 2018 je přístupná na tomto odkazu:

http://www.oecd.org/education/talis-2018-results-volume-i-1d0bc92a-en.htm

Gabriela Tlapová