Zástupci škol a jejich zřizovatelů: na změny jsme připraveni, ale chceme se na tvorbě nových pravidel podílet

Rozpočty škol byly totiž navýšeny právě o plánovaný (a zákonem slíbený) nárůst učitelských platů na 130 % průměrné mzdy z předloňského roku, a poskytují tak ředitelům určitý prostor pro řešení akutní nepříznivé situace.

V uplynulých dnech MŠMT nakonec přislíbilo přidat krajům do rozpočtů prostředky na nepedagogy, které by ředitelům pomohly získat v dohodovacím řízení učitelské peníze zpět. Objevilo se zároveň ale několik problémů: některé kraje chtějí přidat peníze jen těm školám, kterým se rozpočet nominálně snížil. Těch ale není moc, neboť školy v letošním roce dostaly zákonem garantované prostředky na zvýšení učitelských platů. Peníze na nepedagogy jim ale přesto chybí. Někteří ředitelé regionálních škol (včetně škol mateřských) se také dohodovacího řízení nikdy neúčastnili a vzbuzuje v nich oprávněné obavy. Domníváme se proto, že by ministerstvo mělo kraje jasně informovat o tom, že dodatečné finanční prostředky jsou určené na řešení výše zmíněné situace.

Během několika týdnů se bude MŠMT věnovat návrhu Ministerstva financí, v němž se platy nepedagogů mají převést na zřizovatele škol souběžně s navýšením částky, která obcím plyne z rozpočtového určení daní. Tento návrh vzbuzuje jak na straně škol a odborů, tak na straně zřizovatelů oprávněné znepokojení. Zatímco školy se obávají, že jejich ředitel bude nerovnocenným hráčem ve vyjednávání se svým zřizovatelem o dostatečném přísunu financí na pracovníky školy (a to ho navíc ještě více odkloní od pedagogického vedení školy směrem k administrativě a ekonomice), zřizovatelé příliš nevěří, že navýšení prostředků bude dostatečné. Nutnost financovat nepedagogy pak možná neúměrně zatíží rozpočty především menších obcí a omezí možnosti investic do jejich rozvoje. Dalším důsledkem této změny bude to, že se zřizovatelé budou u škol více soustřeďovat na ekonomické výsledky než na to, jak je vedení školy schopno zajistit bezpečí žáků, jejich dobré výsledky a obecně kvalitní pedagogický proces

Součástí návrhu Ministerstva financí má být také přesun rozpočtování a hrazení ONIV, tj. prostředků na pomůcky, ze státu na zřizovatele, což je další, úplně nový zásah do systému financování. Zástupci škol, regionálních zřizovatelů (měst a obcí) a odborů také připouštějí, že v situaci, kdy české školy zřizuje přes 3.500 individuálních zřizovatelů rozličného hodnotového zaměření a s různou měrou porozumění potřebám škol a jejich žáků, se může stát zákonem zaručený rovný přístup ke vzdělání velkým problémem. Jedině stát a jím zřízené správní a kontrolní orgány mohou zaručit, že všechny školy budou mít pro své žáky a zaměstnance stejně příznivé podmínky a dokážou zajistit obdobnou kvalitu vzdělání.

Jako zástupci škol a jejich zřizovatelů vyjadřujeme ochotu o novém systému financování diskutovat. Pokud má dojít k takto zásadním změnám, je nutné, aby výsledný návrh byl dobře připravený a promyšlený a vznikal se zapojením a ve spolupráci všech aktérů. Vzhledem k výše zmíněným rizikům ale upozorňujeme na to, že nový systém v žádném případě nesmí být  založen na rychlém přijetí návrhu, který by nezahrnoval jasné vymezení přijatelných a transparentních podmínek a povinností pro všechny zúčastněné – školy, zřizovatele i stát. Úspory, jakkoli nutné a potřebné, nesmějí být jediným hlediskem při rozhodování o způsobu, jakým stát bude v budoucnu plnit své povinnosti vůči nejmladší generaci.