Bude do regionálního školství investováno lépe než za předchozí vlády?
Školství je největší segment veřejného sektoru podle počtu zaměstnanců. Dokonce je větší než zdravotnictví, které je druhé největší, počtem pracovníků na školství nedosahuje. I to může být také jeden z problémů, že částka vynakládaná na vzdělávání mnohým politikům připadá přehnaná, když se schvaluje rozpočet a částka je veliká.
V tu chvíli zapomenou, že jde o jednu z nejdůležitějších investic do budoucnosti a vládnoucí strany hledají, kde ve školství ušetřit. Tento rozpočet je rozhodně štědřejší než za minulé vlády, ale i tak musí ministr školství Robert Plaga hodně balancovat. Nahrávají mu však konkrétní závazky v programovém prohlášení vlády, zejména docílit 75 tisíc Kč průměrného učitelského platu a 50 tisíc Kč nástupního platu.
Pro školské odbory je nyní velmi důležité znát přesné objemy finančních prostředků, které jsou navrhovány pro rozpočet kapitoly školství, aby se mohly připravit na další postup. Z jednání, která jsme vedli na MŠMT, uvedl jejich předseda František Dobšík, vyplývá, že pro rok 2027 jsou navrhované výdaje kapitoly školství 287,9 mld. Kč. To je oproti roku 2026 nízký růst, pouze o 1,4 %. V základně roku 2027 je to zhruba o 8 mld. Kč méně; hlavním důvodem je i konec financování z Fondu národní obnovy a některých částí operačního programu J. A. Komenský.
► Regionální školství o třináct miliard více
Pokud jde o výdaje na regionální školství (jehož pracovníky školské odbory zastupují), ty se zvýší o 6,4 %, tedy asi o 13,4 mld. Kč více. Konkrétně pro více než 150 tisíc učitelů se počítá s navýšením o 9 mld. Kč, což je zvýšení o 6 %. Pro nové výkony – např. 1 500 nových učitelů, asistenty, psychology, speciální pedagogy či 120 nových pozic pro oblast ústavní a ochranné výchovy – je navrhováno kolem 5 mld. Kč.
Pro obce a kraje je pro školství počítáno s výrazným navýšením; to by mělo přinést prostředky na požadované navýšení platů pro nepedagogy. Ministr Robert Plaga má už málo času, kdy potřebuje ještě vyjednat zhruba 6 mld. Kč. Konkrétně požaduje navíc 2,5 mld. Kč, což je nárůst o 6 % pro ostatní pedagogy, kteří nejsou učitelé a je jich asi 50 tisíc. Dále 600 mil. Kč na investice do dostavby svazkových škol kolem prstenců velkých měst. Rovněž chybí peníze na navýšení o 3 mld. Kč pro soukromé a církevní školy, což je mandatorní výdaj ze zákona.
► Reálnější propočet
Navýšení pro učitele v roce 2027 v navrhované výši 6 %, pokud by se dodržela stávající nevýhodná, byť platná metodika výpočtu, by znamenalo, že se přiblíží objem peněz pro učitele 120 % průměrné mzdy. Za vlády Petra Fialy (ODS) byla totiž částka na učitele počítána na 130 procent průměrné hrubé mzdy, ale z dva roky starých dat. (Například rok 2025 byl počítán z roku 2023 pozn. red.) Do kalkulací navíc vůbec nezahrnovala růst platů nepedagogů a dalších pracovníků ve školství, na které ředitelé škol z prostředků na učitelské platy dopláceli. To vše se má změnit.
Dohoda podle ministra školství je na tom, že na příští rok budou výdaje škol na podpůrné pozice, ale i třeba ty související s indexací (navyšování objemu peněz pro konkrétní školy podle náročnosti vzdělávání, například kvůli vyššímu podílu sociálně znevýhodněných žáků) a další. Částka na platy učitelů se bude počítat na 130 procent ještě „postaru“ – z průměrné hrubé mzdy před dvěma roky.
„V roce 2028 už budeme počítat nově s průměrem z roku 2027 a v roce 2029 budeme finance počítat z odhadu pro aktuální rok. Tak bychom měli docílit závazku 75 tisíc průměrného učitelského platu a 50 tisíc nástupního platu“, naznačil Plaga.
Robert Plaga připustil, že bude potřeba v letech 2028 a 2029 udělat nákladnější rozpočtové kroky ke splnění zákonných 130 %.
22. září se má sejít školská tripartita, kde by měla být na stole už jasnější data obrysů rozpočtu pro školství, uvedl František Dobšík.
JANA KAŠPAROVÁ
