František Dobšík: Proč vyjednávání rozpočtových svazů s vládou zkrachovalo
Po vládních prázdninách 25. srpna premiér v obsáhlém televizním vystoupení uvedl, že největší prioritou jeho vlády je nyní konsolidace státního rozpočtu. Schodek nesmí v příštím roce přesáhnout 231 miliard, letos jsou rezervy vyčerpány a nemá peníze na plošné navýšení mzdových prostředků.
Toto premiér vyřkl v době, kdy vrcholilo napjaté vyjednávání o růstu platů v rozpočtové sféře a ve hře byl variantní návrh ministra Jurečky zvýšit tarify ještě od září letošního roku.
Odbory požadovaly 10 % a byly připraveny na kompromis. Ten přišel v podobě ledové sprchy – vláda navrhla úpravu tabulky č. 1 (nepedagogové, pracovníci kultury…), že nejmenší tarify podle délky praxe a odbornosti od 1. do 7. platového stupně by se zvedly o pět procent a od 8. do 12. platového stupně o tři procenta, nad tuto hranici už nic.
Nabídka vlády měla podmínku, pokud s tím nebudete souhlasit, nezvýšíme nic. Dostali jsme pár minut na rozmyšlenou, ber nebo neber. Ukázková manipulace nebo vydírání? Místo kompromisu nátlak, nepřistoupili jsme na něj. Ale chtěla-li vláda 5 % přidat těm nejhůře placeným zaměstnancům ze státních peněz, měla by to udělat. Teď se bude vymlouvat, že si to odbory nepřály. Odkdy se řídí vláda stanoviskem odborů?
