Ministr Bek: Vidím jiné priority než platy nepedagogů

Ministr Mikuláš Bek na jednání červnové školské tripartity připustil, že ministerstvo financí poskytne pouze 4,2 mld. korun a zbytek bude muset hledat v rámci rozpočtu MŠMT. Dodal, že prostředků bude o něco méně a nebude zohledněno loňské navýšení. Podle Beka to není ideální, ale zatímco dochází a bude v budoucnu docházet k velkému úbytku žáků, počty nepedagogů rostou, nekontrolovaně přibývá nových pracovních úvazků a ministerstvo nemá žádný systém, jak jejich počty regulovat. Zřizovatelé si s tím budou muset poradit.

František Dobšík a Markéta Seidlová, představitelé školských odborů, vyjádřili hluboké zklamání nad tímto stavem. Počty rostly podle nich především v pozicích asistentů pedagoga. I v mateřských školách počty stouply, protože došlo a dochází k počtu nárůstu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Ty jsou různého druhu, včetně zdravotního postižení, znevýhodnění nebo sociálního znevýhodnění, zdůraznila Markéta Seidlová. Je velkou chybou přiznávat tento problém až nyní. Proč ministerstvo nevyhodnotilo a neanalyzovalo situaci dříve? Vždyť vědělo, že v rámci nárůstu platů tvoří z větší části – 50 % – právě nárůst asistentů pedagoga. To potvrdil a Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací – CZESHA z pozice ředitele chemické průmyslovky. „Za 10 let v mé škole nenarostl počet uklízeček, školníků, kuchařek, my nyní potřebujeme zaplatit to, co máme, ne nic navíc, pro mě jsou například velmi důležití laboranti kabinetů vzhledem ke specializaci školy. Trápí mě, že to, oč se nyní handrkujeme, je bohužel politické rozhodnutí,“ zdůraznil.

Nezanedbatelný nárůst počtu asistentů pedagoga je i v souvislosti s počty ukrajinských žáků na českých základních a středních školách. K 31. březnu letošního roku bylo na základních a středních školách 46 806 ukrajinských žáků-uprchlíků, což představuje 3,1 % z celkového počtu žáků v těchto stupních vzdělávání. Počty asistentů těchto žáků ministerstvo neuvádí.

František Dobšík považuje rovněž za rizikové a nesystémové, že nedošlo k tabulkovému dorovnání platů nepedagogů do minimální mzdy. Zřizovatelé na to nyní nemusí mít a může hrozit propouštění. „Neumím si představit, z jakého pracovněprávního důvodu budou dostávat výpovědi,“ podotkl F. Dobšík.

Výdaje na obranu dostanou přednost před školstvím

Ministr M. Bek apeloval na členy školské tripartity, že je důležité vidět vývoj ve školství v ekonomickém a mezinárodním kontextu s přihlédnutím k nepříznivému demografickému vývoji, který se už začal projevovat ve snižování počtu žáků. Uvedl, že nutný narůst výdajů státu na obranu, nízký ekonomický růst neumožňují a nebudou umožňovat náležitě financovat prioritu školství. „To je nemožné,“ řekl doslova. „Buďme rádi, že jsme ještě zpočátku stihli uzákonit 130% platy pro učitele, což je v podstatě mandatorní výdaj. V budoucnu v této složité situaci to velice pomůže i do budoucna zajistit dostatek kvalifikovaných učitelů, kterých bude ubývat. Míra obsazení pozic nekvalifikovanými učiteli roste, velké jsou i regionální rozdíly. Stát bohužel uzavřel pozdě s univerzitami dohodu, podle níž se začnou od nového akademického roku navyšovat počty studentů učitelství,“ přiznal ministr M. Bek.

Rizikové financování regionálního školství mohou napravit senátoři

Obdobně jako na tripartitě vysvětloval situaci ministr školství na jednání předsednictva ČMOS školství, kterého se osobně zúčastnil. (Viz texty k foto z jednání.) Předsednictvo přijalo stanovisko k novele školského zákona, které nyní má schvalovat Senát.

Školské odbory v něm znovu upozorňují, že rozhodnutí motivované snahou o úspory může vést k omezení dostupnosti nezbytných školských služeb. Obavy vzbuzuje také nestabilní financování tzv. ONIV – prostředků na učebnice, školní pomůcky, další vzdělávání učitelů či zajištění bezpečnosti práce. Senát se již dříve vyjádřil k petici školských odborů, která upozorňuje na dopady této legislativní změny. Konstatoval, že tato zásadní změna systému financování nepedagogických pracovníků je řešena s nedostatečnou časovou rezervou na přípravu těchto změn u zřizovatelů a bez projednané shody se zřizovateli. Základní podmínkou k převodu financování nepedagogických pracovníků je schválení změn rozpočtového určení daní a schválení dalších legislativních kroků, které nebyly ještě Senátu představeny, a tím je tento záměr neúplný k validnímu posouzení. Návrh postrádá jasnou vizi pro další plánované změny nárůstu počtu nových nepedagogických profesí k zajištění kvalitního vzdělávání.

Školské odbory očekávají, že Senát využije svou roli jako pojistku proti unáhleným rozhodnutím a bude usilovat o korekci problematických opatření. Nadále trvají na požadavku odpovědného a transparentního financování školství, které zajistí kvalitu vzdělávání i odpovídající podmínky pro všechny pracovníky škol.

JANA KAŠPAROVÁ