Návrat ministra Plagy ke Strategii 2030+ dává smysl

1. Na květnové školské tripartitě jste představil Priority pro oblast vzdělávání na léta 2026–2029. Podle školských odborů míří na velkou část toho, co české školství nejvíce trápí, a je pozitivní, že vycházejí z linie Strategie 2030+.

Skutečný test však podle nich bude, zda ministerstvo dokáže zajistit na vše peníze a udržet kontinuitu déle než na jedno volební období. Neobáváte se toho, že se školství může opět stát „rozpočtovým rezervoárem“, kde se škrtá jako první?
Dlouhodobě tvrdím, že se musíme posouvat k výdajům na vzdělávání kolem 4,8 % HDP. Tuto ambici máme i v programovém prohlášení vlády a je také součástí její hospodářské strategie. Bez stabilního financování nelze udržet kvalitu ani kontinuitu reforem. Jsem si vědom, že kvůli složité ekonomické situaci budou rozpočtová vyjednávání tvrdá, ale jsem připraven při nich hájit vše, co si vláda v programovém prohlášení na toto volební období předsevzala.

2. Do konce prázdnin chcete mít jasné plány pro jednotlivá opatření „Priorit“ a v září začít s implementací. Je to reálné?
Reálné to je a s týmem ministerstva na tom intenzivně pracujeme. Ve druhé polovině června budeme již konkrétní návrhy konzultovat s vybranými aktéry, po prázdninách je budeme komunikovat i směrem k veřejnosti, a zejména pak školám, které musejí dostat jasný signál a dostatek času na přípravu. Jasný harmonogram a srozumitelná komunikace směrem do školského terénu jsou v procesu implementace naprosto klíčové.

3. Na jednání školského výboru zaznělo (z úst opozičních poslanců), že je nutné, aby ministerstvo školství na základě demografického vývoje provedlo analýzu PHmax, které jsou prý špatně nastaveny, a vrátilo se k financování na žáka. Chystá ministerstvo školství změny v PHmax tak, aby lépe reflektovaly realitu malých škol a regionálních rozdílů? Někde školy musí omezovat volitelnost a dělení hodin, aby se do PHmax vešly.
Nejsem pro jednoduchý návrat ke starému modelu, což ale neznamená, že nechci přistoupit k žádným změnám. Situaci důkladně vyhodnocujeme a směřujeme k přenastavení systému tak, aby podporoval efektivnější uspořádání — například spojování škol pod jedno ředitelství, aby se ředitel menší školy mohl soustředit především na kvalitu výuky. Toho lze dle mého názoru dosáhnout i skrze PHmax a nepřijít tak o výhody, které tento systém bezesporu má.

4. Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) uvedla, že očekává od MŠMT přehled o tom, jak v praxi nyní probíhá financování nepedagogů, protože prý některé samosprávy nemají tento systém efektivně nastavený. Má ministerstvo školství aktuální poznatky o tom, jak se školy vypořádávají s citelným finančním podhodnocením převodu nepedagogických pracovníků, aby neomezovaly provoz?
Předně je potřeba připomenout, že změna systému financování nepedagogických zaměstnanců, včetně částky, která byla zřizovatelům převedena ze sdílených daní, byla prosazena minulou vládou, kterou vedla politická strana paní Zajíčkové. Jak jsem řekl již dříve, myšlenka je sice dobrá, ale provedení ze strany bývalé vlády proběhlo špatně. Ministerstvo informace o odměňování nepedagogických pracovníků sbírá a je připraveno dopady ve spolupráci se zřizovateli a řediteli škol vyhodnotit.

5. Na zřizovatele bylo převedeno i financování tzv. ONIV – nákladů na školní pomůcky, učebnice apod. Naznačil jste, že se tento nesystémový krok pokusíte napravit. Podaří se to od příštího roku?
Za mě neměly být tzv. ONIV v plném rozsahu nikdy předmětem tohoto převodu a považuji to za chybu. Ministerstvo tím přišlo o důležitý nástroj řízení vzdělávací soustavy a podpory škol a pedagogů, který stát nelogicky svěřil do rukou zřizovatelů. Nápravu chci řešit co nejdříve, ale konkrétní termín závisí na rozpočtu a legislativě.

JAK