Školská tripartita jednala ve stávkové atmosféře
Jednání tripartity 17. října poznamenala nejen probíhající stávka vysokých škol, ale byla i bez účasti ministra školství Mikuláše Beka, který musel být v souvislosti s vyslovením nedůvěry vládě v Poslanecké sněmovně. Jednání proto vedl vrchní ředitel MŠMT Jan Mareš. Ministr Bek si před zahájením oficiálního jednání udělal čas na setkání s vedením školských odborů Františkem Dobšíkem a Markétou Seidlovou. Diskutovali především o možnostech, jak řešit velmi napjatou platovou situaci nepedagogů a neučitelských pracovníků. Dotkli se i tématu změn v oblasti tzv. PHmaxů.
► Duální vzdělávání už na stole
Na úvod ministerstvo představilo rozpracovaný záměr, jak „duální praktické vyučování“ zakomponovat do stávajícího školského zákona. Ministerstvo navrhuje jít touto cestou: nepřipravovat samostatný zákon, jaký má např. Slovensko, lepší řešení vidí přímo v novele školského zákona. Byly přestaveny návrhy, jak už by mohlo vypadat zařazení do jednotlivých paragrafů zákona. Sociální partneři – odbory i zaměstnavatelské svazy – ocenili tento předložený záměr a doporučili další postup. Letošní rok byl vyhlášen Evropským rokem dovedností. Členské státy byly vyzvány, aby zintenzivnily své úsilí o rozvoj odborného vzdělávání a přípravy na světové úrovni, které zlepší kvalitu odborných dovedností. Česká republika by zakotvením duálního vzdělávání do zákona byla na dobré cestě.
► Rozpočet školství versus realita
Školské odbory si na jednání tripartity vyžádaly zařazení tématu státního rozpočtu na rok 2024 – konkrétně kapitoly 333 týkající se školství. „Známe jen globální čísla, neznáme strukturu rozpočtu, potřebujeme vědět, na co se mají ředitelé připravovat," zdůraznil František Dobšík. Ředitelé škol budou postaveni do nezáviděníhodné role. Nakonec oni mohou být označeni za viníky, že objem prostředků na platy, který školy dostanou, neadekvátně rozdělili. Prý konečně budou moci uplatnit manažerské schopnosti, zaznělo v kuloárech.
Prezentaci k rozpočtu kapitoly MŠMT na rok 2024 a střednědobý výhled na roky 2025 až 26 představil zastupující vrchní ředitel MŠMT Pavel Křeček. Původně byl ministerstvem financí navržen skutečně pokles výdajů na školství ve výši 28,9 mld. Aktuální výsledek nakonec je, že celkový rozdíl oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 (bez EU/FM) tak činí 1 239 907 316 Kč. Celková částka výdajů (bez EU/FM) je pak navržena ve výši 255 980 960 223 Kč, vč. EU/FM pak 268 968 969 809 Kč. Regionální školství nakonec získá v roce 2024 o 1 476 839 016 Kč více oproti roku 2023, včetně 6,3 mld. Kč předpokládaných na navýšení platů učitelů. Jde o maximum možného, co se podařilo ministrovi Bekovi vyjednat. Tento návrh má však podle odborů daleko do slibované priority. Učitelé se dostanou pouze na 113 % průměrné mzdy, a objem na platy pro pedagogy neučitele a nepedagogy jim bude snížen jako všem zaměstnancům rozpočtové sféry o 2 %.
Na tripartitě zaznělo, že se hovoří především o školnících a kuchařkách, ale velké nebezpečí odchodu hrozí i u ekonomů škol a IT pracovníků, kterým se také platy sníží. Školy se oprávněně obávají o kybernetickou bezpečnost.
"Chodíme pořád kolem horké kaše a vláda nenašla odvahu popravdě přiznat, že nemá na to financovat školství tak, jak chtěla. Lze pochopit ekonomickou situaci, ale moudré je, investovat do vzdělání i v časech zlých," zdůraznila na jednání Markéta Seidlová. Bohužel nepříznivá ekonomická situace převálcovala naděje na lepší podmínky pro vzdělávání,
► Maximální PH max
Úspory ve školství nekončí, nyní se přepočítává nové nastavení tzv. PHmax, aby školy nemohly zvyšovat počty učitelů, což jim umožňuje v současnosti například výraznější dělení tříd nebo tandemová výuka. Školské odbory žádaly o bližší vysvětlení. Vládní nařízení, podle kterého se PHmax budou nově počítat, chce MŠMT předložit v průběhu podzimu s tím, že by platilo od září 2024 a s odbory bude vše dostatečně projednáno. Podle MŠMT by se to vlastně mělo dotknout jen menšiny škol, mateřských vůbec. K hromadnému propouštění by od příštího roku rozhodně docházet nemělo. Dosavadní systém PHmax vedl na některých školách k častému dělení tříd na menší skupiny, což sice znamenalo vyšší komfort pro učitele i žáky, avšak pro udržení růstu platů je podle MŠMT potřeba další navyšování počtu učitelů omezit. Navíc počty žáků v dalších letech už neporostou tak dynamicky jako v předchozím období.
► Svazkové školy
Na jednání tripartity zaznělo, že další úspory si MŠMT slibuje od slučování malých škol do větších celků. Například tři obce se dohodnou na sloučení, v jedné bude umístěn první stupeň, v další druhý a ve třetí např. mateřská škola. Přinese to prý i vyšší aprobovanost učitelského sboru. Otázkou je, jak tato opatření budou vnímat učitelé a ředitelé právě těchto malých škol, naznačil František Dobšík a požádal o konkrétní data, aby se s kolegy z praxe poradili a posoudili, zda tyto změny neohrozí sociální jistoty a podmínky pro práci pedagogů.
► ONIV bez nemocenské
Náhrada platu při neschopnosti bude nově od roku 2024 hrazena ze stanoveného limitu objemu prostředků na platy, nebudou k tomuto účelu využívány tzv. ONIV. Jde podle ministerstva o zjednodušení procesu, o tyto výdaje však nebude posílena platová oblast, jak požadovaly školské odbory.
JANA KAŠPAROVÁ
