Školská tripartita po stávce
František Dobšík: Stále jsme ve střehu
První jednání sociálních partnerů po největším stávkovém protestu ve školství mělo ze strany ministra Mikuláše Beka dlouhý vysvětlující a informační charakter, jak se vypořádat s problémy, které vedly ke stávce. Proto také nebylo reálné už na tomto zasedání dospět k dohodě. Školské odbory čeká ještě řada jednání, než bude přijat schůdný kompromis. Na programu tripartity byl i důležitý dokument Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023 – 2027 a záměr podpory dalšího profesního vzdělávání a celoživotního učení.
Ministr školství Mikuláš Bek v podrobné prezentaci shrnul fakta současné situace rozpočtu kapitoly školství na příští rok. Uvedl, že má zájem hledat širší shodu, jak v regionálním školství finančně postupovat. Zopakoval, že rozpočet poroste nejméně o osm miliard korun a má příslib premiéra i ministra financí, že bude posílen o další 4 miliardy korun, které měly původně mířit do infrastruktury škol z prostředků EK. Vývoj nás nutí použít je nyní jinak, uvedl.
Proč pro PHmax nejsou rovnocenné podmínky?
M. Bek okomentoval předložené podrobné tabulky, které modelují kde a jak ministerstvo navrhuje redukci maximálního počtu hodin výuky na 95 procent stávajícího maxima pro základní i střední školy. Nejvyšší využití se navrhuje pro střední školy. Zdůraznil, že podmínky pro využití tzv. PHmax jsou v jednotlivých regionech rozdílné, limituje je nedostatek kvalifikovaných učitelů a služba státu tak není postavena na standardu. Cesta ke korekci a stabilizaci počtu učitelských úvazků je důležitá, ale ministerstvu školství jde i o širší mandát PHmaxu. Vládní nařízení by mělo umožňovat zacílení, kde skutečně bude úvazková potřeba, tzn. zohledňovat různé situace (nadané děti, ukrajinské žáky, děti hendikepované).
Malotřídky a nepedagogové s otazníkem
Ministr poukázal na některé neduhy systému financování školství i v souvislosti s nastavením RUD (rozpočtové určení daní). Úroveň výuky v malotřídkách je podle něho v rámci ČR na různé úrovni, obce jako zřizovatelé negarantují stejnou kvalitu výuky. Ministr vidí řešení v jejich postupné integraci. Ekonomické hledisko je nevýhodou malotřídní školy, neboť tyto školy mají obvykle vyšší náklady na jednoho žáka, než školy velké. Sestavování rozpočtu ve školství bude v dalších letech ještě složitější, proto musí ministerstvo školství uvažovat o systémových změnách.
Platy nepedagogů by v budoucnu mohly přejít pod zřizovatele škol. Převedení je podle Beka možné jen tehdy, když se najde shoda s obcemi a kraji. Nejdříve by k tomu mohlo dojít v roce 2025. Ministr požádal odboráře, aby hledali jakýsi model a srovnání s jinými srovnatelnými platovými profesemi v Česku a uvedli svou představu o platové hladině těchto zaměstnanců.
Školské odbory: Dořešeno není zatím nic
Předseda a místopředsedkyně školských odborů František Dobšík a Markéta Seidlová vyjádřili na jednání vážné obavy o snížení PHmaxu u základních a hlavně malotřídních škol. Mohlo by to znamenat zahájení likvidační cesty malotřídek, to je nebezpečný proces, zdůraznila M. Seidlová. Předložené tabulky budou odbory analyzovat. Požádali také ministerstvo o předložení podkladů, jak zřizovatelé využívají finanční prostředky určené pro školství. U nepedagogů nemůže jít podle odborů jen o minimalizaci dopadů na jejich platy, ale stále platí jejich návrh valorizace platů o 10 %. Srovnávat platy kuchařek ve školních jídelnách s platy v soukromých restauracích je nerealistické, řekl F. Dobšík.
Dlouhodobé záměry pro školství jsou kvalitní
Členové tripartity velmi ocenili předložený dokument Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023 – 2027, který považují za velmi moderní, doposud nejkvalitněji zpracovaný. Zástupkyně ministerstva financí na jednání připomněla, že bude ale potřebné dát ho do souladu s finančními možnostmi.
Předseda Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl v této souvislosti uvedl, že nejrozumnější transparentní řešení vidí v plánování objemu výdajů na školství k poměru HDP. To je i praxe vyspělých evropských zemí.
Jana Kašparová