Zástupci zemí Visegrádské čtyřky jednali v Budapešti

Z diskuse vyplynulo, že země V4 se potýkají v oblasti školství s podobnými problémy – učitelská populace stárne, učitelská profese se netěší velké atraktivitě, je zde patrný pokles ve výsledcích mezinárodního šetření PISA a je nutné inovovat a revidovat učební plány i metody.

Předseda maďarských odborů, Tamás Totyik, informoval o tom, že situace ve školství v Maďarsku je pod současnou vládou obtížná a že chystané reformy školství jsou odbornou veřejností vnímány spíše jako krok zpět. Maďarské školství se centralizuje a narůstá vliv církevních škol (obzvláště v malých obcích, znevýhodněných oblastech a školských zařízeních zaměřených na vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami). Maďarská vláda vynakládá na vzdělávání 3, 5 % HDP, což odbory vidí jako naprosto nedostatečné. Průměrný plat učitelů ve výši 1400 – 1500 EURO je hluboko pod průměrnou mzdou ostatních pracovníků se srovnatelným vzděláním, a proto je pro učitelskou profesi obtížné najít dostatek kandidátů, obzvláště ve velkých městech jako je například Budapešť. Atraktivita učitelské profese klesá a učitelská populace stárne. Průměrný věk učitele je v Maďarsku 53 let. V Maďarsku chybí v současnosti až 20 000 učitelů. Nejvíce jsou potřeba učitelé matematiky, fyziky, geografie a ICT.  

Chystané školské reformy se odklánějí od doporučení a trendů OECD, tedy od výuky zaměřené na rozvoj kompetencí a dovedností nutných pro 21. století. V Maďarsku se naopak na základě reforem navyšuje objem učiva v osnovách, důraz je na memorování, zvyšuje se počet hodin přímé pedagogické výuky. Revize a příprava reforem probíhá tzv. „za zavřenými dveřmi“ s vyloučením odborů a dalších zástupců učitelské profese. Nové učební plány vytváří Kolegium Matyáše Korvína, což má být údajně nezávislý poradní orgán vlády. Ve skutečnosti se ale jedná o vládou financované a řízené uskupení. Jeho cílem je podporovat vládní politiku a usnadňovat její implementaci ve společnosti. Maďarsko navíc jako jediná země ze zemí V4 školské záležitosti a školství obecně vtělilo do gesce ministerstva vnitra (ministerstvo školství zde není). To značně komplikuje postavení učitelů a jejich možnosti se bránit. Nedávno přijatý zákon například prakticky znemožňuje maďarským učitelům stávkovat. V Maďarsku totiž musí během stávky zůstat školy otevřené a zachovat padesát procent výuky. Maturanti nesmí přijít o výuku vůbec. To tedy dělá stávku a organizování stávky téměř neuskutečnitelným. I tak protestní akce a demonstrace učitelů a veřejnosti proti reformám a situaci ve školství trvaly skoro celý minulý školní rok. Bohužel situace se nezlepšila a řada učitelů ještě navíc za účast na protestních akcích přišla o místo.

Maďarští učitelé jsou také velmi kontrolováni i během výuky. Jejich autonomie, či autonomie škol již téměř neexistují.  Plat učitele může být zkrácen až o pětinu, pokud se učitel dopustí údajných kázeňských pochybení. Mezi kázeňské pochybení se mj. počítá i kritika školského sytému na veřejnosti. Učitelé mohou být navíc v rámci školského okrsku přemisťováni podle potřeb jednotlivých škol, aniž by se k tomu mohli nějak vyjádřit. Zřizovatel (školský okres) může například i kontrolovat veškerou elektroniku poskytnutou učitelům školou.

Situace na Slovensku je sice mnohem lepší, co se týká platového ohodnocení a podmínek v sektoru ve vzdělávání, ale ani tady není vše ideální. Slovenská ekonomika počítá se škrty a konsolidací veřejných financí a očekává se, že vyjednávání o rozpočtu pro resort školství bude na další rok velmi obtížné.

Ve školství pracuje na Slovensku 155 000 pracovníků. Průměrný plat učitele je nyní 1750 EURO, poté co v posledním roce došlo na zvýšení platu ve školství hned dvakrát, a to o 10 % v lednu 2023 a o dalších 12 % v září 2023. Mezi hlavní témata slovenského školství byly zmiňovány tyto: vyrovnávání regionálních rozdílů obzvláště v ekonomicky slabých oblastech, změna kurikula, zvyšování statusu učitelů ve společnosti a zlepšování jejich pracovních i platových podmínek.

Oproti Maďarsku je na Slovensku zaručeno právo na stávku a sociální dialog mezi vládou a odbory i zaměstnavateli funguje. Nedávno byl dokonce přijat zákon, dle kterého musí zaměstnavatel nově příchozího zaměstnance výslovně upozornit na to, že na pracovišti působí odbory.

Předseda českých školských odborů, František Dobšík, konstatoval, že výsledky PISA vyšly pro české žáky příznivě, ale oproti předchozím výsledkům je zde patrný pokles. Výsledky jistě ovlivnila pandemie covid-19, ale je patrné i to, že se stále více rozevírají nůžky mezi studenty ze socioekonomicky ohrožených rodin nebo lokalit a mezi studenty, kteří mají podporující studijní podmínky. Rodinné zázemí hraje až příliš velkou roli ve studijním úspěchu žáků. Ukazuje se také, jak důležitou roli má vstřícné prostředí školy i včasná pedagogická diagnostika a intervence. Role podpůrných profesí v českých školách (jako jsou například školní psychologové, či speciální pedagogové) je zásadní. Nesmíme zapomínat ani na podporu vedení škol a podporu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Průměrný plat učitelů je sice fixován na 130 % průměrné mzdy, ale reálně tato částka k učiteli nedoputuje. Jednak je výpočet částky vázán na dva roky staré údaje a jednak se jedná o objem mzdových prostředků pro školy, ne o tarifně vázaný nárok. I tak jsme ale oproti zemím V4 s naším průměrným učitelským platem 2000 EURO na tom nejlíp.

V Polsku proběhla v roce 2019 velká stávka učitelů, která skončila patovou situací. Polští učitelé stávkovali kvůli mizerným podmínkám ve školství. Během stávky získali učitelé dokonce širokou podporu veřejnosti. Ale po dvou týdnech, co byly školy zavřené, avšak vláda nehodlala dál vyjednávat, byla celá společnost unavená a frustrovaná, a stávka byla suspendována. Platy polských učitelů jsou nejnižší v zemích OECD. Začínající učitel si vydělá 400 – 500 EURO. To je jen o trochu víc, než je minimální mzda. S léty praxe roste i učitelský plat, ale ani tak to není žádná sláva. Průměrný plat se dostane na 1000 EURO.

I v polských školách chybějí učitelé. Na začátku tohoto školního roku jich chybělo asi 18 000. Na školách je i zoufalý nedostatek školních psychologů, logopedů nebo specialistů na předškolní výchovu. Na druhou stranu ve školách narůstá počet dětí se vzdělávacími obtížemi, které by právě pomoc těchto podpůrných profesí ve škole potřebovaly.

Gabriela Tlapová

13. 5. 2024