Míří priority ministra Plagy na bolesti českého školství?

Robert Plaga k tomu sám říká: „Držme se cílů Strategie 2030 a dokončeme změny, které jsou důležité pro naše děti, protože pro ně musíme dát české školství do kupy.“ Do konce prázdnin chce mít jasné plány pro jednotlivá opatření, včetně měřitelných výsledků. V září by se mělo začít s jejich implementací.

● Roztříštěné řízení školství, financování a stabilita

České školství dlouhodobě trpí tím, že stát stanovuje cíle, ale jejich provedení závisí na tisících zřizovatelů, ředitelů a škol. První ministrova priorita míří právě na zkvalitnění řízení celého vzdělávacího systému, tedy na slabinu decentralizace. Bez lepšího řízení se totiž i dobré reformy často „rozpustí“ v praxi. Akcentována je potřeba předvídatelného financování škol. Do roku 2030 „zajistíme financování minimálně na úrovni 6 % HDP“, stojí doslova v dokumentu.

● Podpora učitelů a ředitelů

Priority bez peněz mohou skončit jako hezký dokument. České školství potřebuje nejen vyšší platy učitelů, ale i stabilní financování asistentů, školních psychologů, speciálních pedagogů, ředitelů a podpůrných služeb – nepedagogů. Plaga se v dokumentu zavazuje k vytvoření efektivního systému rozvoje pedagogů a ředitelů. Systém odměňování chce nastavit tak, aby mohli pedagogové s růstem kompetencí růst i kariérně.

● Nerovnosti

Strategie 2030+ už výslovně počítala se snižováním nerovností. To je jedna z největších českých slabin. Plaga se nyní v dokumentu zaměřuje na podporu naplňování možností každého dítěte podle jeho potřeb. Realisticky se přistupuje k inkluzivnímu vzdělávání. Ministr nevolí cestu dramatických zásahů, ale mluví o úpravách, které mají zjednodušit administrativu a posílit výrazně podporu učitelů. To odpovídá realitě ve školách, kde problémem není samotný princip inkluze, ale její praktické provedení.

● Obsah výuky: méně memorování, více kompetencí

Strategie 2030+ říká, že vzdělávání se má více zaměřit na kompetence potřebné pro život. To znamená méně pouhého „probrání učiva“ a více porozumění, čtenářské a matematické gramotnosti, digitálních dovedností, občanské orientace a schopnosti řešit problémy. Tady Plagův návrat ke Strategii 2030+ dává smysl. Česká škola je často pořád silná v předávání znalostí, ale slabší v tom, aby žáci uměli znalosti používat.

● Co je pozitivní a kde vidí riziko František Dobšík

Priority ministra školství Plagy reagují na hlavní bolesti českého školství — zejména na roztříštěné řízení, nerovnosti, zastarávající obsah výuky a nestabilní financování. Ale skutečný test bude, zda ministerstvo dokáže zajistit peníze, podpořit ředitele a učitele, měřit výsledky bez byrokratického přetížení, pomoci slabším školám a udržet kontinuitu déle než jedno volební období. Pokud se to podaří, může jít o rozumný návrat ke Strategii 2030+. Pokud ne, zůstane jen další dobře formulovaný plán. Předseda školských odborů František Dobšík na jednání tripartity ocenil, že ministerstvo školství bude organizovat k naplňování priorit participativní skupiny, kde budou postupy diskutovány a konzultovány, a školské odbory jsou připraveny se aktivně zapojit.

● Metodická podpora k novému školnímu stravování

Jan Mareš, vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže, informoval členy tripartity o posunutí účinnosti novely vyhlášky o školním stravování na 1. 9. 2027. Prodloužení přechodného období vytvoří prostor pro plynulé a kvalitní zavádění změn s dostatečnou odbornou i metodickou oporou. Školy, které už začaly vařit podle nových výživových norem, budou v předstihu a mohou poskytnout důležité zkušenosti. Veškeré metodické materiály, které ministerstvo školství připravilo, dostaly k dispozici na podnět Františka Dobšíka i školské odbory, které se aktivně podílely na projednávání této novely vyhlášky a posunutí účinnosti požadovaly.

● Příplatek za třídnictví bude zakomponován do zákoníku práce

Členové tripartity byli informováni, že zvláštní příplatek za výkon prací třídního učitele chce ministerstvo školství společně s ministerstvem práce zakotvit přímo do zákoníku práce, a právně ho tak garantovat jako nárokovou složku platu. Bude definována jeho minimální výše. Výši rozpětí a jeho valorizaci bude vláda stanovovat svým nařízením. Platnost se předpokládá od příštího roku.

● Tíživá situace v dětských domovech

Pod tímto titulkem jsme v minulém Týdeníku školství publikovali rozhovor s předsedkyní Federace dětských domovů Janou Koubovou. Členové tripartity měli možnost, kromě zmíněného článku, osobně se od Jany Koubové dozvědět o naprosto tristní situaci v těchto zařízeních. Téma potíží v českých dětských domovech bylo zařazeno na program na návrh školských odborů. Jejich předseda František Dobšík byl zklamán odezvou příslušných odborníků z ministerstev financí i školství. „Šlo o první seznámení s tímto smutným tématem a my ho budeme dále sledovat a trvat na relevantních odpovědích a řešení,“ uvedl.

● Vyšší FKSP a odměna předsedy maturitní komise

Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová poukázala na zcela neadekvátní a nedůstojnou odměnu předsedů maturitních komisí, která se od roku 2009 nezměnila a činí 130 korun na hodinu. Odbory v rámci připomínkového řízení usilují, aby se tato částka po 17 letech  valorizovala na 400 korun. Připomněla, že v roce 2009 byla minimální  hodinová mzda 36 Kč, v roce 2026 činí 138 korun. Školské odbory rovněž otevřely otázku zvýšení příspěvku na tvorbu FKSP, který minulá vláda snížila na doslova historické minimum 1 %. Fond kulturních a sociálních potřeb je pro zaměstnance rozpočtové a příspěvkové sféry jediným a vysoce ceněným benefitem, ze kterého lze hradit aktivity, které by si zaměstnanec jinak musel platit z čisté mzdy. Odbory budou požadovat jeho zvýšení o 1 %.

JANA KAŠPAROVÁ