Výsledky PISA 2025

• Co je PISA

PISA je program mezinárodního hodnocení žáků, který zastřešuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). PISA se zaměřuje na hodnocení výkonnosti žáků v matematice, čtení a přírodních vědách s cílem změřit, do jaké míry jsou žáci schopni využít to, co se naučili ve škole i mimo ni. Zohledňováno je především to, jak jsou žáci schopni nabyté znalosti a dovednosti využít v praktickém životě. Zkoumají se i postoje a motivace žáků, stejně jako jejich predispozice pro celoživotní učení.

Výsledky posledního šetření – PISA 2025 byly publikovány 8. září 2026. Tohoto šetření se zúčastnilo 91 zemí a ekonomik.

• Co a koho PISA hodnotí

Studie PISA hodnotí žáky ve věku od 15 let a 3 měsíců do 16 let a 2 měsíců, kteří jsou zapsáni ve vzdělávací instituci v 7. ročníku nebo vyšším. Tato věková skupina byla zvolena proto, že právě v tomto věku se mladí lidé ve většině zemí OECD blíží ke konci povinné školní docházky. V každé zemi se vybere určitý počet škol. Výběr žáků i škol pro šetření PISA se snaží OECD zajistit co nejvíce inkluzivně, aby vzorek žáků pocházel jak ze širokého spektra sociálního prostředí, tak reprezentoval i různou míru schopností.

Studie PISA řadí zúčastněné země a území podle jejich výsledků v jednotlivých zkoumaných předmětech. Neuvádí se souhrnné skóre za všechny předměty dohromady; místo toho se udává skóre pro každou předmětovou oblast. Avšak ani v rámci jednoho předmětu není možné každé zemi nebo území přiřadit přesné pořadí na základě jejího průměrného skóre. Důvodem je to, že PISA testuje pouze vzorek žáků z každé země nebo ekonomiky a na základě jejich výsledků odhaduje rozložení výkonnosti v celé populaci 15letých žáků. Statistická nejistota spojená s těmito odhady znamená, že je možné uvést pouze rozsah pozic (horní a dolní hranice), do kterého lze danou zemi nebo ekonomiku zařadit.

Hodnocení PISA by nemělo být interpretováno zjednodušeně. Nejde o to vykreslit „vítěze a poražené“, nebo naopak zkritizovat školy a učitele, že se málo snažili. Vzdělávací systémy totiž nelze posuzovat pouze na základě žebříčků. Naopak výsledky se musí číst opatrně a s ohledem na širší kontext dané země a dalších faktorů, které mají dopad na vzdělávací systémy. Výsledky vzdělávacích systémů mohou být ovlivněny dalšími okolnostmi jako jsou například chudoba, nerovnost, úsporná opatření, škrty ve financování, špatně nastavené systémy apod. Při hodnocení sytémů bychom také měli zohlednit i „neměřitelné“ aspekty jako je duševní pohoda, inkluze, demokratická participace a míra (nejen) sociálního dialogu s pedagogy, kreativita a schopnost žáků a pedagogů se dál rozvíjet. Jinými slovy, měli bychom se na šetření PISA dívat spíše jako na diagnostický materiál, než jako na žebříček „extraligy“. Cílem je porovnat výsledky z jednotlivých jurisdikcí a pochopit, proč se výsledky liší.

• Čím je PISA jedinečná

Šetření PISA je jediný mezinárodní průzkum v oblasti vzdělávání, který měří znalosti a dovednosti patnáctiletých. Celosvětový charakter šetření a pravidelné výstupy umožňují zúčastněným zemím sledovat jednak tendence, které se napříč sledovanou populací šíří, ale i výsledky a dopady svých vzdělávacích politik. Šetření PISA tedy může například poskytnout odpovědi na to, zda školy opravdu připravují mladé lidi pro výzvy dalšího života a na proměny společnosti; jaké způsoby výuky jsou účinnější; jak zajistit, aby přístup ke kvalitnímu vzdělávání měli opravdu všichni apod. V oblasti gramotnosti zase PISA neukazuje ani tak na to, zda byly zvládnuty konkrétní školní osnovy, jako na to, zda jsou žáci schopni uplatnit nabyté znalosti a dovednosti v klíčových předmětech a následně analyzovat, kriticky hodnotit a interpretovat řešené problémy.

Velký důraz klade PISA i na celoživotní učení. Je jasné, že žáci se ve škole nemohou naučit všechno, co budou jednou v životě potřebovat. Platí to tím spíš, že svět a společnost procházejí překotnými změnami a čelí nepředvídatelným problémům a výzvám. Znalosti a dovednosti nabyté ve škole a jejich konkrétní využití v daném čase tedy nejsou tak důležité jako povědomí žáků o tom, proč a jak se učí, jejich motivace a touha dále se vzdělávat.

• Co je PISA 2025

PISA 2025 je devátým kolem tohoto hodnocení od roku 2000. Zúčastnilo se ho přes 760 000 žáků, kteří reprezentují 33 milionů patnáctiletých z 91 zemí a území, což z něj činí dosud největší ročník PISA v historii.

• Co hodnotí PISA 2025

PISA 2025 hodnotí přírodovědné znalosti, čtení a matematiku, přičemž hlavním tématem jsou přírodovědné znalosti. Poprvé v historii se tento ročník zaměřuje také na schopnost žáků kriticky posuzovat vědecké důkazy, hodnotit důvěryhodnost informací a uplatňovat vědecké poznatky při rozhodování v reálném životě. Zvláštní pozornost je věnována environmentálním vědám a aktivnímu přístupu žáků k životnímu prostředí.

• Shrnutí výsledků PISA 2025

Hlavní myšlenky PISA 2025 do jisté znovu opakují to, co už bylo řečeno v minulých letech.

• Na penězích investovaných do vzdělávacího systému nezáleží tolik, jako na efektivitě systému a na tom, jak jsou tyto peníze rozděleny a použity. Neznamená to, že by bylo jedno, kolik sektor dostane peněz, ale ukázalo se, že „zalití systému penězi“ funguje jen do určité míry. V jistou chvíli přestanou být další navýšení efektivní, pokud nejsou doprovázená smysluplným přerozdělením a přesným zacílením peněz. Klíčové jsou v tomto ohledu implementované politiky a nastavení systému. Vzdělávací systémy s vyššími výdaji na žáka obvykle dosahují lepších výsledků v přírodních vědách, avšak pouze do určité míry. Například Lucembursko s částkou 288 521 USD na žáka vynakládá na vzdělávání zdaleka nejvíce, ale dosáhlo nižších průměrných výsledků v přírodních vědách než Irsko, Francie a Itálie, které všechny investovaly méně než polovinu této částky na žáka.
• Na čem naopak stále záleží je, do jaké rodiny se dítě narodí. Socioekonomický faktor je určující pro další úspěch ve škole a potenciál vzdělání dokončit a získat kvalifikaci. Startovní čáru nemají všichni nastavenou stejně. Státy a jejich systémy by se měly snažit o to, aby se nerovnosti vyrovnávaly a aby každé dítě dostalo maximální možnou podporu získat kvalitní vzdělávání a zažít vzdělávací úspěch.
• Porozumění textu je klíčovou dovedností pro život v digitálním světě, který je zavalen informacemi všeho druhu. O to více by nás mělo znepokojovat, že tato dovednost se u dětí horší. Systémy by se měly snažit vymyslet, jak podpořit u dětí tzv. hluboké čtení, soustředěnost, schopnost analyzovat a spojovat informace z různých zdrojů a jak je následně kriticky vyhodnocovat.
• Technologické vymoženosti nejsou zkratkou ke vzdělání. Mobily, digitální nástroje, chatboti mohou vzdělávání podpořit, pokud jsou používány jako nástroje podporující kognitivní aktivitu a myšlení, ne jako jejich náhražka. Jejich přítomnost může ve výuce působit disruptivně, a proto je jejich regulace ve školách a stanovení jasných pravidel na jejich využití velmi žádoucí.
• Musíme najít balanc k využití technologií. Digitální gramotnost by se neměla omezovat jen na to, jak digitální nástroje používat, ale především na to, jak získané informace posuzovat a kriticky hodnotit. Nejde jen o to najít přístup k informacím, ale o to, jak s informacemi naložit a jak je zpracovat. Musíme se zamýšlet nad tím, jak rozvíjet dovednosti, které stojí nad rutinním vyhledáváním informací. Tedy jak rozvíjet to, co je podstatou škol a vzdělávání snad od samého počátku – jak nacházet smysl světa kolem nás, jak vyhodnocovat okolnosti pro naše etická a morální rozhodnutí, jak budovat vztahy s ostatními lidmi a jak získávat základ pro další život ve společnosti.

• Podrobnější seznam dalších klíčových zjištění PISA 2025

• Studie PISA 2025 zaznamenala dosud nejnižší průměrný výkon zemí OECD v přírodních vědách, čtení a matematice.

• Výsledky v přírodních vědách byly v letech 2022 až 2025 relativně stabilní, na rozdíl od matematiky a čtení, kde byl pokles výkonnosti výraznější. Výsledky ve čtení klesly po dosažení vrcholu kolem roku 2012, zatímco v přírodních vědách docházelo k poklesu postupněji v průběhu posledního desetiletí a v matematice došlo k obzvláště prudkému poklesu po roce 2018.

• Rozdíl mezi žáky s nejlepšími a nejhoršími výsledky se však nadále zvětšoval. To je argumentem pro větší investice do žáků s nejhoršími výsledky, kteří se v důsledku kombinace různých faktorů zdají být na tom hůře než kdykoli předtím.

• Ačkoli nedochází k jednotnému poklesu dovedností, je patrný pokles pozornosti a v některých zemích i stále negativnější postoje vůči škole.

• Podrobnější analýza poklesu výsledků ve čtení poukazuje na to, že žáci považovali určité typy čtenářských úkolů za stále obtížnější. V rámci testu čtení byl nejrychlejší pokles úspěšnosti zaznamenán u úkolů, které jako podněty využívaly delší texty.

• Země s obecně nejlepšími výsledky ve všech zkoumaných předmětech byly čínské regiony Peking, Šanghaj, Ťiang-su a Če-ťiang, Singapur, Estonsko, Japonsko, Korea, Macao (Čína), Čínský Tchaj-pej a Spojené království.

• Čeští studenti sice svými výsledky víceméně kopírují průměr OECD, ale oproti minulému šetření, jsou jejich výsledky horší.

• Přibližně tři čtvrtiny žáků prokázaly alespoň základní úroveň znalostí v přírodních vědách, tj. jsou schopny využít vědecké poznatky a důkazy k vysvětlení známých jevů a interpretaci jednoduchých údajů.

• PISA 2025 definuje kompetentní žáky jako ty, kteří nejenže rozumějí tomu, co se naučili, ale také dokážou tyto znalosti a dovednosti efektivně využívat, s jistotou je aplikovat v reálných situacích a nadále je uplatňovat po celý život, i mimo rámec formálního vzdělávání. To také vyžaduje ochotu učit se, podpořenou zvědavostí a vytrvalostí.

• PISA definuje vědecky vzdělaného člověka jako někoho, kdo je schopen vést racionální diskusi o vědě, udržitelnosti a technologii s cílem podložit tím své jednání. Takový jedinec je vzděláván tak, aby byl po celý život informovaným a kritickým uživatelem vědeckých poznatků, aniž by se nutně stal tvůrcem vědeckých poznatků.

• Ve čtení zaznamenala studie PISA pokles právě v těch dovednostech, které jsou v éře umělé inteligence nejdůležitější: hodnocení informací, vytváření souvislostí mezi různými zdroji a kritické uvažování o tom, co čteme. Objevil se velký podíl žáků, kteří chybovali proto, že text přečetli rychle a nepozorně. Možné vysvětlení je, že žáci jsou vlivem sociálních médií a internetu zvyklí zprávy a text spíše jen rychle „přelétnout očima“, než ho pozorně číst a zamýšlet se nad jeho obsahem.

• Platí, že žáci, kteří čtou více tištěných knih, dosahují lepších výsledků v testech čtení. Nejde tedy jen o to, co čteme, ale také o to, jak čteme.

• Přístup žáků k učení a jejich motivace k dalšímu vzdělávání

• Výsledky studie PISA 2025 ukazují, že v průměru napříč zeměmi OECD 69 % žáků uvádí, že je baví učit se nové věci. To svědčí o vnitřní motivaci žáků k učení, jak ji sami uvádějí: zapojení se do učení kvůli vlastnímu zájmu, potěšení nebo uspokojení. Podobně v průměru napříč zeměmi OECD 73 % žáků uvádí, že jsou zvědaví, a 74 % žáků uvádí, že je baví zjišťovat, jak věci fungují.

• Na druhou stranu však výsledky ukazují, že se žáci se do učení ve škole zapojují stále méně. To by mohlo implikovat obecný pocit nudy: zdá se, že žáci jsou stále méně zvědaví dozvídat se věci ve škole. Žáci také považují učení se ve škole za méně zajímavé než dříve. Záliba ve vzdělávání a vytrvalost, jak je studenti sami uvádějí, klesají ve všech systémech. To je v kontrastu s nárůstem zvědavosti těsně po letech pandemie covidu. Navíc se žáci považují za zvědavější, než jak je formuje jejich vzdělávací prostředí, což by mohlo vést k výkladu směřujícímu na kritiku škol, učitelů nebo učebních osnov. To je ale příliš zjednodušující. Neměli bychom sklouznout k úvahám o nezájmu žáků a k obviňování učitelů, že se málo snaží. Lze však konstatovat, že existuje přímý vztah mezi aktivitou žáků a aktivitou učitelů. Vzhledem k tomu, že míra zapojení se u žáků slábne v celé řadě oblastí, je důležitým prvkem vzdělávání vytvářet školy jako přátelská a bezpečná místa, která zároveň umí propojit žáky s realitou světa, v němž žijí.

• V průměru 57 % studentů nepovažuje učení se novým věcem za nudné. Od roku 2022 však tento podíl v 60 systémech poklesl, přičemž ve 30 systémech došlo k poklesu o více než 10procentních bodů. Žádný systém nevykázal opačný trend.

• Podrobněji se zkoumá, jak studenti reagují, když něčemu nerozumí. Pozornost je věnována kognitivní přizpůsobivosti, stejně jako typům podpory, kterou žáci hledají u učitele i u svých spolužáků. Důležitost spolupráce je zřejmá. Přibližně 82 % studentů uvádí, že se ptají svých spolužáků, když něčemu nerozumí. Pocit sociálního propojení ve škole přispívá k lepším studijním výsledkům. Nikdy bychom tedy neměli podceňovat význam pocitu sounáležitosti jak pro žáky, tak i pro učitele. Všechny faktory spojené s akademickou odolností a vzájemnou podporou mezi vrstevníky u žáků lze zohlednit i u učitelů, protože i oni potřebují příležitosti k vzájemnému učení a prostředí, v němž mohou zkoušet nové metody a přístupy, mají-li i nadále účinně zapojovat žáky do výuky.

• Zajímavé je, že vyšší úroveň sociální mobility vede k vyšší akademické odolnosti. Pokud tedy studenti věří, že se jim v případě úspěchu zlepší život, je mnohem pravděpodobnější, že se budou více snažit. Celý koncept sociální mobility má velký vliv na schopnost studentů učit se.

• Dívky obecně vykazovaly vyšší úroveň zvědavosti, vytrvalosti, vyhledávání pomoci, stanovování cílů a růstového myšlení, zatímco chlapci mají tendenci vykazovat vyšší kognitivní přizpůsobivost.

• Socioekonomicky zvýhodnění žáci uváděli ve všech zkoumaných dimenzích vyšší míru zapojení se než žáci ze znevýhodněného prostředí.

• Digitalizace a umělá inteligence

• Vztah mezi využíváním umělé inteligence a výsledky žáků je složitý. Žáci, kteří nepoužívají umělou inteligenci pro konkrétní školní úkoly, dosahují lepších výsledků než ti, kteří ji používají, zatímco ti, kteří umělou inteligenci pro obecné účely používají jednou týdně, a ti, kteří ji nepoužívají vůbec dosahují podobných výsledků. Žáci mají tendenci dosahovat mírně lepších výsledků, pokud je časté využívání umělé inteligence spojeno s příležitostmi k rozvoji dovedností v oblasti gramotnosti v oblasti umělé inteligence. Tyto příležitosti jsou však častější u žáků ze sociálně zvýhodněného prostředí, což s sebou nese riziko rostoucí propasti v oblasti umělé inteligence.

• Zatímco omezené nebo mírné využívání digitálních zařízení pro výuku ve škole je často spojováno s lepšími výsledky, při jejich používání ve škole pro volnočasové účely se tento vztah prudce obrací a dochází k podstatně nižší úrovni výkonnosti žáků.

• Studie PISA ukazuje, že žáci, kteří nepoužívají chatboty s umělou inteligencí pro školní práci, dosahují obecně lepších výsledků než ti, kteří je používají, a častěji uvádějí vyšší míru chování směřujícího k vyhledávání pomoci, což naznačuje, že využívání umělé inteligence není předpokladem úspěchu, alespoň v době konání studie PISA 2025.

• Nejenže využívání chatbotů s umělou inteligencí negativně koreluje s úspěchem žáků v přírodovědných předmětech, ale stejně jako v jiných oblastech při používání digitálních zařízení platí i zde, že je důležité zajistit, aby bylo zapojení umělé inteligence umírněné. Využívání umělé inteligence je běžné, ale každodenní používání je spíše výjimkou, což ukazuje, že integrace umělé inteligence do výuky je stále ještě v rané fázi vývoje. S umělou inteligencí a technologiemi je třeba zacházet opatrně a učitelé k tomu potřebují školení, a to nejen v bohatších školách, ale všude.

• V průměru 28 % žáků uvedlo, že jejich spolužáci jsou během většiny nebo všech hodin přírodovědných předmětů rozptylováni používáním digitálních zařízení.

• Ve školách s jasnými pravidly pro používání mobilních telefonů – ať už prostřednictvím zákazů, nebo jasně definovaných pokynů – je méně žáků rozptylováno digitálními zařízeními.

• 46 % žáků uvedlo, že si ověřují zdroje a důvěřují vědě před selským rozumem. 37 % žáků si ověřuje zdroje, ale spoléhá na selský rozum a 11 % žáků si neověřuje zdroje, ale spoléhá na výsledky vědy, což je může činit zranitelným vůči realisticky vypadajícím nesprávným informacím produkovaným AI. 5 % žáků si neověřuje zdroje a nespoléhá na selský rozum, což je činí vysoce zranitelnými vůči nesprávným informacím a dezinformacím.

• Ředitelé škol uvedli nižší úroveň digitální připravenosti než v roce 2022, což znamená, že v této oblasti dochází k poklesu. Největší pokles zaznamenaly dovednosti učitelů v oblasti začleňování digitálních zařízení do výuky. Zatímco využívání technologií prudce roste, problémem se stává jejich nadužívání a nedostatečná podpora a příprava učitelů má zjevně negativní dopad. Rovněž čas, který měli učitelé k dispozici na tuto činnost, se značně lišil jak v rámci jednotlivých školských systémů, tak mezi nimi. Školy v bohatších oblastech jsou lépe připraveny na integraci a používání digitálních zařízení.

• Vliv rodiny a školy

• V polovině zemí a ekonomik žáci uvedli větší podporu ze strany učitelů v hodinách přírodovědných předmětů – což pozitivně souvisí s výsledky v přírodovědných předmětech a postojem k učení – ve srovnání s rokem 2015. Největší nárůst byl zaznamenán v Koreji, Japonsku, Indonésii, Chorvatsku, Slovenské republice, Thajsku a Vietnamu.

• Žáci uváděli ve srovnání s rokem 2022 menší podporu ze strany rodiny téměř ve všech zemích a ekonomikách, zejména u chlapců a znevýhodněných žáků. Jedná se o každodenní podporu, nikoli o účast na rodičovských schůzkách, na které většina rodičů stále chodí.

• Poskytování pomoci při učení, jako je vzájemné doučování mezi žáky, souvisí s lepšími výsledky v přírodovědných předmětech.

• Ředitelé škol hlásí zlepšení v oblasti nedostatku učitelů a poměru počtu žáků na učitele ve srovnání s rokem 2022.

• Šikana se od roku 2022 zvýšila, což koresponduje s výsledky, které máme i z jiných zdrojů. Všechny formy šikany jsou spojeny s nižšími výsledky ve školní docházce. Zvýšila se také míra absence a zanedbání učiva.

• PISA 2025 tak potvrzuje význam toho, co se děje se žáky ve škole a v jejím okolí, a také toho, jaké personální a materiální zdroje školy dostávají. Vzhledem k tomu, že svět kolem nás se stává stále složitějším, mimo jiné v důsledku nárůstu válek a konfliktů, klimatických katastrof a protidemokratických sil, stávají se i naše třídy stále složitějšími. Ačkoli to na jedné úrovni není překvapivé, je nyní důležitější než kdy jindy, aby se země a vzdělávací systémy této problematice věnovaly a poskytovaly větší podporu a jasnější informace o významu prosociálního chování.

• Environmetální výzvy

• V letech 2015 až 2025 došlo k poklesu environmentálního povědomí studentů ve všech pěti tématech, která byla hodnocena i v roce 2015.

• V průměru 74 % žáků dosáhlo alespoň základní úrovně znalostí (úroveň 2) v oblasti environmentálních věd.

• Studenti s lepšími výsledky vykazují obecně vyšší environmentální povědomí, větší osobní iniciativu a víru v kolektivní účinnost.

• Zhruba polovina studentů diskutuje s rodinou a přáteli o environmentálních otázkách a přibližně polovina uvádí, že nakupuje s ohledem na udržitelnost.

• U 28 % žáků, kteří neuvádějí žádnou environmentální aktivitu, je nejčastějším důvodem to, že neznají nikoho, kdo by se jí věnoval. Většina studentů uvádí zájem o nějakou profesi v oblasti životního prostředí. Zajímavé je, že socioekonomický status se nezdá být významným faktorem.

• Zapojení do environmentálních aktivit vykazuje pozitivní korelaci s výsledky v environmentálních vědách.

• Je pozoruhodné, že země nechtěly, aby OECD pokračovala v rámci udržitelnosti připraveném pro tuto zprávu. Je to asi proto, že se může zdát, že environmentální vzdělávání upadá právě v době, kdy se problém změny klimatu stává stále naléhavějším. Některé země nejen znevažují klimatickou vědu, ale zhoršuje se i výuka tohoto předmětu. Pravděpodobně je to způsobeno kombinací faktorů, od nárůstu dezinformací o klimatu až po stále polarizovanější povahu debaty kolem tohoto vědeckého faktu.

Celou zprávu PISA 2025 si můžete přečíst zde.

8. 9. 2026 Gabriela Tlapová