Education at a Glance 2026

Nedostatek učitelů často vede k tomu, že se do profese přijímají buď zcela nekvalifikovaní pracovníci, nebo ti, kteří mají kvalifikaci nedostatečnou.

Jde o to, jak k profesi přitáhnout dostatečný zájem a jak zvýšit její atraktivitu. Prvky, které v tomto ohledu obecně fungují, jsou pochopitelně konkurenceschopné platy, dobré pracovní podmínky, ale i další faktory jako je školní klima, profesní autonomie, vztahy učitelů se žáky, jejich rodiči, ale i vedením školy a v neposlední řadě i veřejné uznání učitelského povolání. Vzdělávací systémy se snaží cestu k učitelské profesi usnadnit a umožnit flexibilní přístup i kandidátům z jiných oborů a profesí. Tyto flexibilnější formy pak zahrnují například možnost konat odbornou přípravu v rámci zaměstnání, ale i uznání předchozích let praxe v jiném oboru nebo profesi.

Při hodnocení kvalifikací nutných pro vstup do profese by vzdělávací systémy měly myslet na to, jakou hodnotu samy systémy kvalifikacím přisuzují, a zajistit, aby kvalifikace, které tyto systémy poskytují, zůstaly relevantní i v situaci, kdy se poptávka po dovednostech mění a vyvíjí v reakci na technologické změny. V této souvislosti si zaslouží pozornost nedávný vývoj míry nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání. V letech 2023 až 2025 vzrostla míra nezaměstnanosti mezi mladými dospělými s vysokoškolským vzděláním (ve věku 25–34 let) v průměru o 0,4 procentního bodu v rámci celé OECD. Ve stejném období klesla průměrná míra nezaměstnanosti mezi mladými dospělými s dokončeným středním vzděláním o 0,2 procentního bodu, čímž se rozdíl mezi těmito dvěma skupinami zúžil z 2,4 na 1,8 procentního bodu. To je pozoruhodné, protože se jedná o první období od zahájení sběru dat v roce 2000, ve kterém průměrná míra nezaměstnanosti vzrostla u mladých dospělých s vysokoškolským vzděláním, ale poklesla u těch s dokončeným středním vzděláním. Tento trend je někdy vykládán jako důsledek nástupu umělé inteligence, která může snižovat poptávku na trhu práce po mladých absolventech vysokých škol. Vysokoškolské vzdělání však stále přináší na trhu práce značné výhody a důkazy o trvalé změně poptávky po dovednostech způsobené umělou inteligencí zůstávají omezené. Nicméně i tak by měly být vzdělávací systémy k tomuto jevu pozorné a být připraveny reagovat, pokud se objeví známky toho, že se výhoda vysokoškolského vzdělání na trhu práce oslabuje.

Pokud zůstaneme u stávajícího nedostatku učitelů jako velkého problému vzdělávacích systémů napříč zeměmi OECD, i kdybychom využili všechny výše zmíněné způsoby, jak učitelskou profesi zatraktivnit, je nepravděpodobné, že by to problém pomohlo zcela vyřešit. Nedostatek učitelů totiž odráží celoekonomický nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který je způsoben kombinací různých faktorů (např. stárnutí populace, nedostatek pracovních sil i v jiných odvětvích atd.). Dokud bude v celé ekonomice přetrvávat nedostatek kvalifikovaných pracovníků, budou vzdělávací systémy pravděpodobně čelit výzvám při náboru zaměstnanců, protože budou soutěžit s jinými odvětvími o omezený počet pracovníků.

Stejně jako ostatní odvětví bude i školství čelit rostoucímu tlaku na zvyšování produktivity a efektivnější využití své pracovní síly. Technologie a nové způsoby organizace výuky mohou učitelům sice hodně pomoci, ale i tak nezbývá obezřetnosti a opatrnosti v tom, že by tyto nástroje dokázaly vyřešit vše a zároveň zůstaly bez rizika.

Problém nedostatku učitelů možná v budoucnu částečně pomůže zmírnit až klesající demografická křivka napříč zeměmi OECD. V zemích OECD se předpokládá, že počet dětí ve věku 5–14 let mezi lety 2024 a 2033 klesne o 9 %. I tak ale problém sám nezmizí. Trendy z uplynulého desetiletí ukázaly, že klesající počet zapsaných žáků ne vždy snižuje poptávku po učitelích, protože mnoho zemí si při poklesu počtu žáků udrželo nebo dokonce zvýšilo počet učitelů a tříd. Nezapomínejme navíc, že učitelská populace v zemích OECD obecně stárne (25 % učitelů na středních školách v zemích OECD je ve věku 55 let nebo starších) a blíží se tedy doba jejich odchodu do důchodu. Paradoxně se tak budou některé regiony i nadále potýkat s nedostatkem učitelů, zatímco v jiných dojde k tak velikému poklesu žáků a tříd, že to bude z finančního hlediska neudržitelné. Na vzdělávacích systémech pak bude, jak aktivní učitele v rámci systému „přerozdělí a nasadí“, aby toto úskalí překonaly.

Celou publikaci najdete zde.

30. 9. 2026

Gabriela Tlapová