Aktiv vedoucích základen EXOD – Brdy 2026

Turisté označují nadneseně Brdy jako české Himaláje (mají deset osmitisícovek), Brdy pak deset osmistovek. Nejvyšším kopcem je Tok s 865 m, druhý nejvyšší vrchol měří 862 m, jmenuje se Praha a nachází se zde nepřehlédnutelný 60 m vysoký meteorologický radar. Celá rozsáhlá krajina Brd má členitý reliéf, z větší části pokrytý smíšenými lesy, které střídají rozsáhlá vřesoviště, louky a mokřiny. Navíc drsné klimatické podmínky předurčily na více než devadesát let celý region jako obrovské vojenské cvičiště, kterému musely ustoupit celé vesnice a vystěhovat se tisíce lidí.

My jsme naštěstí nemuseli bojovat s drsným klimatem, nás totiž přívětivě přivítal moderní, útulný resort Brdy s hotelem a výbornou restaurací, který se po celý víkend stal naším druhým domovem. Po ubytování a večeři ihned následoval výjezd autobusem za kulturou. Malý gotický kostelík Narození Panny Marie v Mrtníku, večerně osvětlený svíčkami z okolního hřbitova, se rozezněl varhanní hudbou a zpěvem místních paní učitelek. Poměrně chudá vnitřní výzdoba hornického kostela s trochu ponurou atmosférou dokreslovala chudobu celého okolního kraje dolů s železnou rudou, železáren litiny, hutí, hamrů, cvočkařů… Tomu odpovídá i litinová křížová cesta, kostelní lavice a křtitelnice.

Celý zbytek pátečního večera tradičně proběhl v pracovním duchu při hodnocení celého ročníku EXOD 2026, kde se rozebíraly hlavně účetní a ekonomické problémy s platbami slovenských účastníků, jejichž počet každoročně roste. Společná bohatá diskuse byla určitě pro mnohé velmi podnětná, protože se aktivu účastnili zástupci všech 18 základen a vyměnili si tak navzájem konkrétní informace a postřehy.

Po sobotní vydatné „švédské“ snídani jsme se nalodili do moderního autobusu a vyrazili za poznáváním krás brdské podzimní přírody. Jízda po úzkých asfaltových silničkách, drncání po tankových panelových cestách a kolem nekonečné kilometry lesů, které přinášely pestrou paletu všech barev podzimu. Minuli jsme původní roubenky městečka Strašice s tankovým cvičištěm Bahna a nořili se dále hlouběji do nitra brdských kopců a lesů. První zastávkou byl půvabný lovecký zámeček Tři trubky z 80. let 19. stol. pro knížete Colloredo-Mannsfelda s hospodářským zázemím a arboretem. Byl také romantickým místem odpočinku českých prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše. Sloužil i k „pracovním schůzkám“ armádních špiček celé Varšavské smlouvy. Dnes je tu lovecký hotýlek, ale hlavně interaktivní muzeum CHKO Brdy, která chrání a pečuje o krásy místní přírody společně s Vojenskými lesy. Právě jejich pracovnice, lesní pedagožka, nás prováděla prakticky celou sobotu po svém rajónu. Představila nám složení a skladbu místních lesů, vysvětlila význam dělostřeleckých střelnic pro rozvoj vřesovišť a vzácné květeny, objasnila velké množství vody v Třítrubeckém potoce a Klabavě, které jsme mohli poznat na vlastní oči u Padrťských rybníků, které se připravují k výlovu. Rybářům tu bude konkurovat množství vodních ptáků, hlavně těch dravých, kteří zde mají svá zimoviště a hnízdiště v rákosí.

Naše průvodkyně nám také popsala stavbu milířů a výrobu dřevěného uhlí, životně důležité suroviny pro místní železárny a litinové hutě. Viděli jsme zarůstající základy domů zaniklých obcí na rozlehlých loukách se vzácnými bylinami. Z okolních kopců nás sem tam sledovaly zamaskované vojenské pozorovatelny a bunkry. My jsme zase sem tam sledovali malé skupinky ojedinělých pěších i cykloturistů, kteří vychutnávali podzimní krásy Brd. Po obědě pak na nás čekal poslední bod sobotního poznávání regionu, významná technická památka, historický vodní hamr z 16. stol. v Dobřívě na Černém potoce. Vodní kola zde pohánějí přes soukolí pomocí řemenů hutní a kovářské stroje, dýmačky vysokých pecí, kde se na dřevěném uhlí žárem taví litina a železo, které se dále zkujňuje a zpracovává. Místní kovovýroba se specializuje na domácí nářadí, motyky, lopaty, sekyry, listy pluhů, hlavně pušek a dělové koule atd.

Všichni jsme se po dlouhém exkurzním dnu již těšili na návrat do hotelu na krátký odpočinek a občerstvení, někteří i na dobrou večeři a společné posezení v restauraci. Bohužel zde byl velký provoz, svatba a mnoho hlučných hostů, takže některé „účastníky zájezdu“ záhy přemohla únava a také vidina brzkého vstávání na časné dopravní spoje na cestu domů. „Zdravé“ jádro se přesunulo do hotelové klubovny, kde společná zábava vesele pokračovala historkami z exodů a drobnou oslavou jubilantů, kteří měli v letošním roce kulatá i půlkulatá životní výročí. Vedoucí po nedělní snídani a při loučení jednohlasně konstatovali, že se letošní aktiv opět vydařil a za to patří veliký dík našemu hostiteli Jardovi Zikovi a jeho pomocnicím a programovým vedoucím – Janě Havlíkové a Radce Pavlisové. Malá ukázka jejich základny CHKO Brdy jen potvrdila po všech stránkách svou skutečně vysokou úroveň.

Závěrem jako vždy: už se všichni těšíme, která základna příští aktiv přivítá, ale vypadá to, že to bude opět Děčín, kde jsme v roce 2005 naše putování s aktivem po jednotlivých základnách začínali.

Dr. Jiří Michal

předseda komise EXOD ČMOS PŠ