Nový ministr Plaga bude úspěšný, když naváže na své úspěchy a bude mít podporu celé vlády

•  Na konci roku mohly školské odbory odvolat stávkovou pohotovost, bývalému ministrovi financí Stanjurovi se nakonec podařilo posbírat v jednotlivých resortech chybějící peníze na listopadové a prosincové platy nepedagogů. Jak vnímáte tak dramatický závěr roku ve školách a na co se nyní školské odbory soustředí?

Poslední velký pokus o úspory ve školství – převod financování nepedagogů na obce – se nepovedl. Způsob, jakým se sháněly peníze v závěru roku, kdy do poslední chvíle ředitelé škol nevěděli, zda budou mít na platy nepedagogů, byl velmi smutnou tečkou za kapitolou školství minulé vlády.

Chápeme nového ministra školství Roberta Plagu, že je nyní legislativně velmi složité a komplikované vrátit zpět převedení placení nepedagogů na stát. Vidíme jako legitimní, že chce tuto podle nás riskantní změnu financování regionálního školství ověřit v praxi. Je skutečně důležité na základě reálných dat zjistit, jak se s tím jsou schopny vypořádat zejména malé obce. Je třeba zmapovat, jaké částky dávají obce školám v rámci rozpočtového určení daní (RUD). Máme signály, že se to velmi různí, a rozhodně se nenaplňuje prognóza bývalého ministra Beka, že obce jsou osvícené a nejlépe vědí, co školy potřebují.

Oceňujeme, že Robert Plaga slíbil, že chce co nejrychleji vrátit pod financování státu tzv. ONIV – neinvestiční výdaje (učebnice, pomůcky, školení učitelů atd.), které také byly převedeny na zřizovatele.

Podle nás je však nejpalčivější, že k převodu došlo, aniž bylo vyřešeno tristní platové zařazení nepedagogů, jejichž platy se pohybují pod hranicí či kolem minimální mzdy. To, že se neupravily nejnižší části tabulek, je podle nás selháním vůči obcím. Považujeme nyní za nejdůležitější co nejdříve tento stav napravit. Chceme o tom jednat na nejbližším zasedání školské tripartity. Dalším aktuálním tématem jsou pro nás představy ministerstva školství o revizi inkluze.

•  Dost často na sociálních sítích zaznívá, že školské odbory lobují hlavně za učitele a na nepedagogy „kašlou“. Nepřijde vám to nevděčné? Ke stávce nepedagogové nechtěli přistoupit, organizovala se petiční akce. Je pravdou, že jsou odborově početně málo organizovaní, a tudíž na rozdíl od učitelů i méně akceschopní. Co byste jim doporučil?

Mrzí mě, že to někteří takto vnímají. Máme čisté svědomí – po celou dobu, co jsem ve vedení svazu, jsme prosazovali, že nepedagogové jsou důležité podpůrné profese ve školství, bez nichž by systém nefungoval, a naučili jsme to takto vnímat i politiky. Učitelé s nimi vždy byli solidární. Například celostátní stávka ve školství v listopadu 2023 zabránila původnímu zrušení 17 tisíc míst nepedagogů. Pokud se nepedagogové nechtějí více v odborech organizovat, pak jejich hlas bude adekvátní jejich síle.

•  Školské odbory v závěru loňského roku aktualizovaly svůj programový dokument České školství – co chceme. Nejde o souhrn jen čistě odborových – pracovních – požadavků, ale i profesních. Jak dalece se tento dokument potkává s programovým prohlášením nové vlády v oblasti školství?

Programové prohlášení vlády, stejně jako my, vnímá vzdělávání jako investici do budoucnosti. Vláda chce navyšovat výdaje na školství na průměr OECD. Hovoří se o 50 tisících pro začínající učitele a 70 tisících jako průměrném platu, u nepedagogů má jít o důstojné platy. Za minulé Babišovy vlády došlo k historicky největšímu růstu platů ve školství, takže lze předpokládat, že i nyní tyto sliby splní.

Problém vidíme v tom, jak bude naplněn záměr programového prohlášení zrušit „demotivační platové tabulky“ a nahradit je kariérním řádem. Kariérní řád jistě má smysl, ale možnost platového zařazení by se v něm podle nás měla promítnout. Smysluplný kariérní řád by měl zohledňovat zkušenost, výsledky práce a časovou souslednost. Inspiraci můžeme najít například ve slovenském systému.

•  Uvítal jste ve funkci ministra školství Roberta Plagu, znáte ho z předchozího období, které – pokud jde o růst platů – bylo velmi úspěšné. Myslíte, že na svůj úspěch naváže?

Nový ministr Plaga bude úspěšný, pokud naváže na své předchozí výsledky a bude mít podporu celé vlády.

•  Jaká bude vaše další strategie jako klíčového sociálního partnera ve školství?

Ve zmiňovaném aktualizovaném programovém dokumentu školských odborů České školství – co chceme je uveden cíl zakotvit legislativně kolektivní vyjednávání v rámci ČMOS pracovníků školství, obdobně jako je tomu na Slovensku. Budeme prosazovat vytvoření právního rámce pro možnost uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně. Náš požadavek vychází z nové evropské směrnice o minimální mzdě, jejíž součástí je i podpora kolektivního vyjednávání.

Členské státy jsou vyzvány k podpoře a rozšíření těchto procesů, zejména v zemích, kde pokrytí kolektivním vyjednáváním nedosahuje 80 % pracujících.

Pokrytí zaměstnanců ve školství kolektivní smlouvou vyššího stupně v rámci školských odborů je velmi žádoucí a pomohlo by přiblížit platy ve školství evropskému průměru. Školské odbory tak mohou být prvním odrazem kolektivního vyjednávání v rozpočtové sféře v ČR.

JANA KAŠPAROVÁ