Obrátí se školské odbory kvůli platům učitelů na Ústavní soud?

Školské odbory celou záležitost konzultovaly se specializovanými právními experty. Ti v první řadě poukazují, že srovnání se soudci je nesrovnatelné. Platy soudců v České republice jsou stanoveny zákonem, který upravuje i platy ústavních činitelů, poslanců, senátorů a členů vlády. Soudili se individuálně o to, že jim platy byly zmrazeny, a to bylo protiústavní.

V případě učitelů český právní systém neumožňuje, aby jednotlivec (např. učitel) žaloval stát kvůli tomu, že se mu osobně dostalo méně, než zákon předpokládá. Garantovaný objem peněz se totiž přiděluje školám, nikoli každému učiteli individuálně. Ředitelé mají volnost rozdělení mezi tarifní a nadtarifní složky ostatních zaměstnanců.

Teoreticky by odbory mohly napadnout nesplnění zákona ve veřejném zájmu – třeba formou přezkumu rozhodnutí či nečinnosti vlády či ministerstva školství. Realita je ale složitější: Musí existovat konkrétní porušení norem (např. výslovné překročení pravomoci, nezákonné rozdělení financí). Judikatura to často uznává jen ve vyhraněných případech. Navíc je třeba, aby k tomu měly odbory výslovné zmocnění na základě skutečného porušení norem při rozpisu rozpočtu.

Problematika ústavní stížnosti

Pokud by učitelé či odbory argumentovali, že se porušuje jejich základní právo (např. rovnost či pracovní podmínky), lze zvažovat ústavní stížnost. Ovšem bez jasně prokázané individuální újmy či systémového porušení by to bylo obtížné. A musel by proběhnout individuální spor konkrétního učitele s konkrétní školou přes všechny soudní instance.

V programovém prohlášení vláda deklarovala školství jako prioritu a jako první se zavázala zákonem garantovat platy pedagogů na úrovni 130 % průměrné mzdy. Jenže už při schvalování konkrétního paragrafu zákona poslanci vládní koalice prosadili, aby se garance vztahovala pouze na učitele, ostatní pedagogičtí pracovníci byli vyjmuti. Bylo upraveno i vládní prohlášení: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu.“

Jak poslanci změnili výpočet platů

V zákoně č. 561/2004 Sb., školský zákon, je stanoveno: Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.

Z původního textu zákona poslanci vládní koalice vyjmuli pozměňovacím návrhem ostatní pedagogy. A následně prosadili změnu výpočtu – původní koeficient 1,404násobku průměrné mzdy byl vyjmut z textu a 130 % zůstalo v obecné poloze. Ministerstvo financí začalo počítat objem finančních prostředků z průměru předchozího roku. Objem prostředků na učitele v dikci školského zákona byl ze strany ministerstva školství dodržen a na školy rozepsán jak na rok 2024, tak i 2025.

Soudní spor je velmi komplikovaný, zákon totiž přímo negarantuje 130 % pro každého učitele, ale stanoví objem prostředků na platy, které ministerstvo financí rozepisuje a posílá jednotlivým školám. Nejde o nárokovou složku do platového tarifu. Ministerstvo financí trvá na tom, že průměrnou hrubou měsíční mzdu na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství lze dovodit z údajů ČSÚ vždy s ročním zpožděním. Usilovali jsme, aby výpočet vycházel z predikce ministerstva financí, k tomu politická vůle nebyla. Další problém je, že ředitelé škol, aby zajistili jejich řádný chod, jsou nuceni z objemu prostředků na platy učitelů „dotovat“ tristní platy nepedagogů.

JK

V příloze níže v dokumentu PDF naleznete celý článek jak vyšel v Týdeníku ŠKOLSTVÍ 25–26/2025.