Poradí si Andrej Babiš s levnou prioritou školství po Petru Fialovi?

Vzápětí to změnila pouze na učitele a následně došlo i ke změně výpočtu – původní koeficient 1,404násobku průměrné mzdy byl snížen a 130 % se začalo počítat z průměrné mzdy předchozího roku. Například v roce 2025 se vycházelo z údajů za rok 2023. Takže i když platy učitelů nominálně rostly, aktuální průměrnou mzdu zdaleka nedohánějí, a naopak klesají. Školské odbory usilovaly o to, aby výpočet byl prováděn na základě predikce ministerstva financí, aby se platy přibližovaly reálnému růstu průměrné mzdy. Politická vůle se však nenašla.

Po neblahých zkušenostech se obáváme, že se školství může opět stát „rozpočtovým rezervoárem“, kde se škrtá jako první. Na jednání tripartity jsme byli ministrem školství Robertem Plagou ujištěni, že se ČR musí posouvat k výdajům na vzdělávání kolem 4,8 % HDP. Tato ambice je i v programovém prohlášení vlády a je součástí její hospodářské strategie. Stejně tak i dosažení průměrného platu na konci volebního období 75 000 Kč, což by představovalo zhruba 5 000 korun navýšení ročně, tedy 416 korun měsíčně. To není nereálné a při našich vyjednáváních to vnímáme jako dobré vodítko.

Dalším důležitým krokem pro kvalitní odměňování je kariérní systém. Současný tabulkový systém odměňování učitelů není motivující a nereflektuje kvalitu práce. Odbory zdůrazňují, že nový systém musí skutečně ocenit kvalitní práci učitelů, posílit nástupní platy a zajistit stabilní financování kariérního postupu. Pokud má školství přitáhnout a udržet kvalitní učitele, musí být zajištěn rychlejší růst platů pro začínající učitele.

Pozitivní změny

I když mají učitelé stále před sebou řadu výzev, v mnoha oblastech se jejich pracovní život zásadně pozitivně zlepšil. V roce 2011 ještě existovaly papírové třídní knihy a ručně psané omluvenky. Dnes se známky, docházka i komunikace s rodiči řeší digitálně. Nastal odklon od biflování. Zatímco před 15 lety se teprve pomalu rozjížděly Rámcové vzdělávací programy (RVP) a učilo se stylem „opiš si z tabule a nauč se zpaměti“, dnes je situace jiná.

Kolem roku 2011 byli učitelé platově skutečně na chvostu veřejného sektoru a jejich platy se pohybovaly hluboko pod průměrnou mzdou v ČR. Učitelská profese je dnes finančně (mimo Prahu) konkurenceschopná.

Začátky v profesi byly pro mladé učitele nejkritičtějším bodem – obrovské procento absolventů kvůli tlaku a samotě opouštělo školství do dvou let od nástupu. Od 1. ledna 2024 přinesla legislativní změna začínajícím učitelům velkou podporu. Každý začínající učitel (po dobu prvních dvou let v profesi) musí mít ze zákona přiděleného zkušenějšího mentora – tzv. uvádějícího učitele.

Zavedení reformy financování (tzv. PHmax – maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu) od roku 2020 přineslo dvě pozitiva: peníze na dělení tříd (jazyky, IT, laboratorní práce). PHmax garantuje, že pokud má škola naplněná kritéria, stát jí zaplatí plný počet hodin potřebných pro kvalitní výuku (např. půlené hodiny angličtiny či matematiky). Velmi stručně řečeno: učitel roku 2026 má k dispozici nesrovnatelně lepší technologie, silnější personální podporu ve třídě a důstojnější platové podmínky než jeho kolega v roce 2011.

Učitel jako lovná zvěř

Chtěl bych však zmínit problém, který školy dlouhodobě hlásí, ale stát jej zatím neřeší. Jde o narůstající počet incidentů, kdy rodiče vyhrožují učitelům, zpochybňují jejich odbornost a rozhodnutí.

Vystoupil jsem na semináři v Poslanecké sněmovně, který proběhl pod sugestivním názvem Učitel jako lovná zvěř. Smyslem bylo upozornit na rostoucí vlnu nátlaku a agresivního chování vůči učitelům — a to jak ze strany žáků, určité části rodičů, tak i veřejnosti na sociálních sítích. Název nebyl nadsázkou, ale záměrným pojmenováním problému: učitelé se stále častěji stávají terčem, oslabuje se jejich autorita.

Děti si učitele tajně nahrávají a není výjimkou, že rodiče přicházejí do školy s advokátem. Ředitelé škol stále častěji řeší situace, kdy rodič nehledá společné řešení, ale s právním zástupcem zkoumá, zda učitel mohl zadat domácí úkol, zda zvolil správnou formu hodnocení nebo zda při řešení kázeňského problému použil správnou formulaci. Budeme se muset zabývat nezbytností právní ochrany pedagogů.

František Dobšík
předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství