František Dobšík pro deník Právo: Učitelé musí dostat výrazně víc
Různé cifry ministerstva školství, s nimiž při prezentaci platů učitelů pracuje a o nichž informoval mj. i deník Právo, považuje předseda školských odborů František Dobšík za matoucí. V rozhovoru pro Právo řekl, že nový ministr školství Petr Gazdík bude muset pedagogům v dalších letech ještě výrazně přidat.
(Přepis článku)
Podle ministerstva školství je váš požadavek, aby platy pedagogů činily 130 procent průměrné mzdy v zemi, již splněn. Za loňský rok by se jejich průměr měl vyšplhat na 48 444 hrubého, přičemž celostátní průměrná mzda za tři kvartály byla 37 047 korun. Takže jste spokojeni?
Tento požadavek je splněn jen pro učitele základních a středních škol. Ale my jsme vždycky chtěli, aby se ta úroveň 130 procent vůči průměrné mzdě vztahovala na všechny pedagogické pracovníky jako celek. A tam na tu metu nedosáhneme.
Pedagogičtí pracovníci jako celek 130 procent rozhodně nemají, za loňský rok budou mít maximálně 123 procent. Těch 48 444 korun jsou totiž jen učitelé ve 12. a 13. platových třídách, a s řediteli. Dokonce bych řekl, že z tohoto propočtu byli vytrženi nejen asistenti pedagoga, ale i učitelky z mateřských škol.
U všech pedagogických pracovníků, včetně méně placených, například vychovatelek či asistentů pedagoga, by měl průměr za letošek činit podle ministerstva školství 45 501 korun. Ale když jste se svou akcí Konec levných učitelů před několika lety začínali, tak vám šlo o platy jen učitelů, anebo všech pedagogických pracovníků?
Minulá vláda si do programového prohlášení napsala, že se má plat z roku 2017 navýšit o polovinu. To splněno bylo, a zaplaťpánbůh za to, ale pořád jsme nedosáhli v průměru na 130 procent za všechny pedagogické pracovníky.
Co se týká učitelů základních a středních škol, tak vycházíme z odhadu ministerstva školství, a tam těch 130 procent naplněno asi bude. Týkat se to ale bude pouze těch osob, které jsou ve 12. a 13. platové třídě.
Ke kořenům vaší akce se vracím proto, že jsou nejasnosti, jestli chce vláda zajistit těch 130 procent všem pedagogům, anebo jen určitému segmentu. Když si před čtyřmi lety hlavně opoziční a dnes vládní strany daly do programů požadavek na růst ke 130 procentům podle vašich parametrů, jak to bylo vnímáno?
Propočítával se vždy celý objem pro pedagogické pracovníky. Někdo nám tehdy třeba vyčítal, proč to nevztahujeme k průměrnému platu vysokoškoláka. Ale my jsme říkali, že zastupujeme všechny pedagogy, tedy ne jen ty, kteří mají ze zákona splněné VŠ vzdělání. Těmi jsou zejména učitelé základních a středních škol, ale je tam velká skupina ostatních pedagogů, kteří jsou zařazeni v nižších platových třídách.
Ale ta tabulka je pro všechny pedagogy jedna, takže z ní nemůžeme vytrhnout učitele ZŠ a SŠ, a ostatní nechat stát. Pokud se tabulka měla valorizovat, tak se měla zlepšit pozice všem. I asistenty, vychovatelky, trenéry či učitele odborného výcviku potřebujeme. Mluvíme tedy o učitelích, ale máme na mysli celou množinu pedagogických pracovníků.
A proto jsou také podle mě v programovém prohlášení nové vlády zahrnuti pedagogičtí pracovníci. Za Andreje Babiše (ANO) tam byli původně jen učitelé, ale nakonec jsme ho přesvědčili, protože v zahraničí se tyto profese až tak nerozlišují.
Takže vždy to bylo tak, že 130 procent celostátního průměru je meta pro všechny pedagogické pracovníky?
Ano. Učitel je tahoun, ale vztahujeme se na všechny, kteří se na vzdělávacím systému podílejí.
Bývalý ministr školství Robert Plaga (za ANO) dlouho opakoval, že na 130 procentech už pedagogové jsou, jenže se to netýká všech. Co potom tedy znamená, že nová vláda ve svém programu slíbila, že platy pedagogů udrží na 130 procentech průměrné mzdy, když tam ještě nejsou?
Asi tu rétoriku přijala, ale já jsem rád, že to platí aspoň v případě části pedagogů. A jsem rád, že si pan ministr Gazdík (STAN) do vládního prohlášení prosadil, že garantují udržení platů všech pedagogických pracovníků na 130 procentech, nikoli jen samostatně „učitelů“. Nám jde hlavně o trend. Situace pro kantory a ostatní pedagogy se už začala zlepšovat, a jestli mají v prohlášení napsáno „udržet“ nebo „dosáhnout“, tak to je pro nás slovíčkaření. Jsme rádi, že v programovém prohlášení jsou „pedagogičtí pracovníci“ a že máme o čem vyjednávat.
A když se loni jednalo ve Sněmovně o fi xaci platů učitelů zákonem na 130 procentech průměrné mzdy v zemi, a to od roku 2023, tak se fi xace vztahovala na všechny pedagogické pracovníky, anebo jen na učitele? Návrh tehdy prosazovaly strany dnešní vlády.
Tam se počítalo se všemi pedagogickými pracovníky. Akorát tarifní tabulka přidávala víc peněz těm, kteří jsou na začátku praxe. Ale jednalo se o tabulku jako celek, protože ten zákon je o všech pedagogických pracovnících, a ne jen o učitelích.
Vy už víte, jaká bude ta průměrná měsíční částka, o kterou se platy učitelů letos navýší, pakliže vláda schválila dvouprocentní růst tarifů?
Celkový objem zatím neznáme. Požádali jsme pana ministra, abychom se sešli jako školská tripartita, aby nás s čísly seznámil. Udělali jsme si zatím jen odhad, že u těch učitelů ve 12. platové třídě, kde jich je nejvíc, to bude zvýšení zhruba o 600 až 650 korun měsíčně. Ale jak to bude sedět objemově, to nevíme. Možná to ani nevědí na ministerstvu, protože se to dohodlo mimo pana ministra. Potřebujeme znát celkový objem i počet lidí a propočítat to. Ministerstvo ale zatím mlčí.
Pan ministr chce ještě usilovat o nějaké peníze navíc, tak o tom se chceme také ještě bavit. Pokud se ale má vláda dostat k těm 130 procentům, tak upozorňuji, že podle predikce ministerstva fi nancí a centrální banky mají růst průměrné mzdy v národním hospodářství zhruba o pět procent. A debatu chceme vést právě o tom, zda bude dvouprocentní růst tarifů stačit a jestli ta čísla jdou ministerstvu dohromady. Pokud bychom zůstali na dvou procentech, tak o to dynamičtěji by se pak muselo přidávat v roce 2023.
Pedagogičtí pracovníci jako celek 130 procent průměrného platu v zemi rozhodně nemají, pouze učitelé ZŠ a SŠ