Ohlédnutí školských odborů za končícím rokem

Důležité pro odbory je nyní využít atmosféry velkého zájmu veřejnosti, rodičů, expertů, politiků a pochopitelně samotných zaměstnanců škol o dění v tomto rezortu. V propagaci sociálního dialogu ve školství se ČMOS PŠ výrazně prosadil. I když platové podmínky jsou letos ve školství ve srovnání s rozpočtovou sférou nejlepší, co do priority programového záměru vlády však mají podle odborů jen nakročeno.

 

Za pozitivní však považují, že díky tlaku a intenzivnímu vyjednávání se od ledna 2025 učitelé a ostatní pedagogové v ČR mohou po dvou letech stagnace těšit na zvýšení platových tarifů o 7 %. Jak se v kuloárech ministerstva školství proslýchá, své sehrála i loňská úspěšná listopadová stávka. Průměrný učitelský plat by měl v roce 2025 dosáhnout 56 343 Kč hrubého měsíčně. Zvýšení tarifů se dotkne všech učitelů, přičemž největší absolutní nárůst zaznamenají ti s dlouholetou praxí. Mladí pedagogové si polepší o zhruba 2300 korun měsíčně, zatímco zkušení učitelé na konci své kariéry mohou očekávat až 3000 korun navíc.

 

Velký škraloup však zůstává u odměňování nepedagogů. Právě jejich tristní platy muselo vedení škol dorovnávat z peněz pro učitele. Financování nepedagogů do vládní priority finančně vůbec nezapadá, a tak přišla s nápadem, že je logické, aby se o ně postarali jejich zřizovatelé – „bohaté“ obce a kraje. Na základě podnětů členů předsednictva školské odbory jako první vypracovaly obsáhlý přehled všech rizik. Připojily se k nim významné školské asociace, například CZESHA. Svaz měst a obcí (SMO) vyjádřil vážné obavy z financování platů nepedagogů a na schůzce s prezidentem Petrem Pavlem zástupci SMO uvedli, že považují tento postup za nezodpovědný a velmi rizikový.

 

Diskuse se točila kolem tzv. Rámcových vzdělávacích programů. Školské odbory se domnívají, že aktuální problémy s hodnocením Rámcových vzdělávacích programů (RVP) zahrnují několik klíčových a rizikových oblastí: nedostatečná podpora škol, náročnost revizí, různorodost škol a neustálé změny v obsahu. Velkým tématem bude ověřování modelových ŠVP na pilotních školách a od toho se bude odvíjet implementace do škol.

 

Novela však byla schválena Poslaneckou sněmovnou, čeká se na schválení pléna Senátu a podpis prezidenta. Odbory uvítaly příslib, že od ledna 2025 by mělo dojít v oblasti FKSP ke změně tak, že z 1 % přídělu nebude povinné polovinu využívat na produkty penzijního spoření. Ministr financí Z. Stanjura však vyjádřil obavy, že vzhledem k aktuální délce legislativního procesu, který MF nemohlo předvídat, je možné, že příslušné změny v souvislosti s FKSP mohou vejít v účinnost později než 1. ledna 2025.

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o rozpočtových pravidlech, která ruší povinnost nejméně 50 % z ročního přídělu FKSP k 1. 1. příslušného roku účelově vázat na produkty spoření na stáří. Teď se čeká na projednání na plénu Senátu, což by mělo proběhnout v lednu 2025. Důležité je přechodné ustanovení, které stanoví: „Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 218/2000 Sb. (respektive zákona č. 250/2000 Sb.) ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

V praxi to znamená, že sice od 1. 1. 2025 platí stávající znění tzv. povinnost účelově vázat nejméně 50 % na produkty spoření na stáří, schválením novely v Senátu a podpisem zákona prezidentem tato povinnost již nebude. Využití prostředků fondu bude pak plně v kompetenci spolurozhodování zaměstnavatele a příslušné odborové organizace, včetně zůstatku z předcházejícího roku. Senát bude novelu na plénu schvalovat v lednu 2025.

Na závěr vedení školských odborů František Dobšík a Markéta Seidlová poděkovali celému předsednictvu za práci a zpětnou vazbu přímo z terénu.