Petice proti převodu financování nepedagogů předána za účasti sociálních partnerů

Petiční archy s téměř 70 tisíci podpisy, které ve velmi krátké době sebraly školské odbory, předal jejich předseda František Dobšík přímo do rukou ministra školství Mikuláše Beka

Stalo se tak v průběhu jednání školské tripartity, kde ministr vlastně suploval za premiéra Petra Fialu, který osobní převzetí petice na vládě raději přenechal rezortnímu kolegovi.
Poslancům, senátorům a politikům vládních stran petice přidělává vrásky na čele – museli jí dopřát sluchu na veřejném slyšení v Senátu, v Poslanecké sněmovně, na školském výboru a nyní i na školské tripartitě. Diskuse k petici v Senátu ukázala, jak silně vláda podcenila přípravu tohoto riskantního kroku, ke kterému ještě narychlo zařadila převod tzv. ONIV. Senát dokonce přijal usnesení, že „systém financování nepedagogických pracovníků je dlouhodobě řešen bez jasné vize a ohledu na probíhající změny v zajištění vzdělávacího procesu. To s sebou přináší nestabilitu celého systému a nežádoucí ohrožení kvality služeb i samotných nepedagogických pracovníků“.
 
MŠMT chce kontrolovat, jak regiony financují školství
Ministr Bek komentoval aktuální situaci kolem převodu nepedagogů a uvedl, že koalice se usilovně snaží, aby do konce dubna proběhlo třetí čtení a návrh byl schválen s platností od 1. ledna 2026. „Klíčové je pro nás, jak budou na převod připraveni zřizovatelé, intenzivně s nimi jednáme, jsme připraveni jim poskytovat metodickou podporu.“
Ministr poprvé zareagoval na rozpor, na který odbory v argumentaci k petici od počátku upozorňují. Obce a kraje totiž nemusí v rámci sdílených daní respektovat specifika školství a regiony s nižšími daňovými příjmy mohou finance na školství použít zcela jinak, což se děje už nyní.
Bek uvedl, že mají zmapováno, kolik obce a kraje vynakládají prostředků na školství, a MŠMT bude sledovat, jak jsou „školská kritéria“ v rámci RUD využívána. Toto sledování by mělo mít prvek veřejné kontroly.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký zopakoval výhrady k nepřipravenosti tak závažného kroku a doporučil odsun převodu až na 1. září 2026.
 
Zdravé školní stravování nové změny komplikují
Na programu školské tripartity byla i novela vyhlášky o školním stravování, která vyvolala velkou vlnu kritiky. Všichni zúčastnění se shodují na potřebě změny a zvýšení kvality školního stravování, ale nová vyhláška tyto změny komplikuje.
ČMOS pracovníků školství spolupracuje s Asociací společného stravování (ASPOS) a jejich připomínky k novému návrhu vyhlášky se shodují. František Dobšík požádal, aby na tripartitě mohl vystoupit představitel ASPOS Adam Kilberger jako zástupce těch, kteří budou přímo odpovědní za to, zda nové stravování ve školách děti přijmou.
Přestože ASPOS vítá jakékoli smysluplné kroky ke zlepšení výživy dětí, navrhované změny v podobě nové vyhlášky považuje za problematické – mohou vést ke snížení zájmu o školní stravování, k vyššímu plýtvání jídlem a k dalšímu prohloubení personálních a finančních problémů jídelen.
ASPOS se obává, že školní jídelny nebudou schopné se na velké množství nových požadavků adaptovat do 1. září 2025, a to i s ohledem na nové množství administrativy. Proto ASPOS požaduje posunutí termínu na 1. září 2026.
Změny ovlivní více než 1,6 milionu školních strávníků každý den, přičemž testování proběhlo pouze ve 26 jídelnách. ASPOS požaduje, aby MŠMT testování provedlo na reprezentativním vzorku jídelen v adekvátním časovém horizontu.
František Dobšík znovu připomněl: „Je nehorázné, že ti, co mají být hlavními aktéry náročných změn ve školním stravování, jsou nejhůře placení zaměstnanci. Přitom dojde k dalšímu zhoršení jejich pracovních podmínek – kuchařky a kuchaři školních jídelen budou vystaveni další nejistotě v situaci, kdy není jasné, za jakých finančních podmínek převede vláda jejich financování pod obce a kraje.“
 
Odměňování v regionálním školství za loňský rok a RVP
Na základě požadavku školských odborů prezentoval na tripartitě Pavel Křeček, vrchní ředitel ekonomické sekce MŠMT, „výsledky v odměňování v regionálním školství za rok 2024“. Učitelům se v průměru zvedly platy o 600 Kč, na středních školách o 800 Kč. Podrobné tabulky podle krajů a typů škol zveřejníme s komentářem v příštím čísle Týdeníku ŠKOLSTVÍ.
MŠMT předložilo členům tripartity „pilotní ověřování modelových školních vzdělávacích programů pro základní školy“. Podrobnosti najdete na www.skolskeodbory.cz. Ještě letos by měl být spuštěn nový uživatelsky komfortní portál na pomoc metodice k RVP.
JK