Priorita školství po Česku = nekončící vyjednávání a přesvědčování

Jednání školské tripartity 5. září předcházela tisková konference zástupců reprezentace vysokých škol, profesních asociací a školských odborů, kteří vyjádřili nespokojenost se stavem financování českého školství a vědy a avizovali, že jde o hlavní důvod, proč společně připravují akci Betlémská kaple II - protestní shromáždění, obdobně, jak se uskutečnilo v září 2017.

Program jednání školské tripartity aktuálně ovlivnil předseda školských odborů František Dobšík, který navrhl, aby program byl doplněn o 3 body:

1. Realizace novely zákona o pedagogických pracovnících,

2. Řešení platů ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogů,

3. Stav prací na Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy.

Tyto body byly zařazeny hned na úvod zasedání, vzhledem k nejasné situaci, jak bude finančně vypadat kapitola školství státního rozpočtu na rok 2024, kdy ministerstvo financí navzdory deklarované prioritě školství navrhuje úsporné škrty i v tomto rezortu. František Dobšík uvedl, že situace spojila všechny hlavní aktéry - od vysokých škol doslova po mateřské školy jsou na společné lodi a vážně varují před následky. Požadují hlavně to, co bylo slíbeno.

Ministr školství Mikuláš Bek, velmi otevřeně zhodnotil aktuální stav a uvedl, jak ho chce změnit. Zdůraznil, že vláda je ve velmi kritické rozpočtové situaci a cesta ke konsolidaci státních financí ji staví doslova do role krizového manažera. Připomněl, že do regionálního školství bylo vydáno v minulosti mnoho prostředků a upozornil, že na dluh. Je třeba vzít na vědomí, že do systému jsme nalili v minulosti mnoho prostředků a bez kariérního řádu. Vláda si je vědoma priority, ale stav veřejných financí ji nyní nutí hledat úsporu i ve výdajích na školství. Mikuláš Bek řekl, že je nepřípustné, aby škrty šly nad rámec konsolidačního balíčku a nedávají mu smysl. Chci ujistit, že doposud navržené úsporné škrty (-11 mld.) jsou jen tzv. technické návrhy, neodrážejí návrhy některých koaličních dohod, ale chápu, že vyvolávají paniku odborů a opozice. Já jsem do konce září připraven na náročné vyjednávání, jehož cílem musí být přijatelný kompromis. Ten by podle Beka znamenal, že rozpočet ministerstva školství se prakticky nesníží.

Propouštění ve školství je neproveditelné

Úvahy snižovat stavy učitelů či propouštět nepedagogy, či je rychle převést na zřizovatele (obce), jsou podle odborů a ministra neproveditelné, ale M. Bek se nebrání možné diskusi, jak do budoucna do financování více zapojit právě zřizovatele. Znovu zdůraznil, že učitelé budou jedinou skupinou státních zaměstnanců, které porostou platy, zákon o pedagogických pracovnících bude dodržen, je si plně vědom zákonné povinnosti. Na dotaz Františka Dobšíka, zda plánují růst platů učitelů zakotvit do tarifu, či bude vyjádřen objemem prostředků, ministr uvedl, že půjde o objem. Dále Dobšík připomněl, že je nutné hledat prostředky na navýšení u tzv. neučitelů - asistentů, speciálních pedagogů, vychovatelů i nepedagogů.

Školství nemůže být vnímáno jako dluh společnosti!

Markéta Seidlová se ohradila proti vyjádření ministra, že školství je pro vládu kolonkou na dluh. Jde o jednu z nejdůležitějších služeb veřejnosti a každá vyspělá společnost ji vnímá jako klíčovou investici. Odmítáme, že prostředky pro školství jsou dluhem, naopak dluh u školství má vláda. Rovněž zdůraznila, že vláda těsně  před druhým čtení  novely  zákona o pedagogických pracovnících, respektive novely školského zákona, kdy zákonná výše 130 % průměrné mzdy byla redukována pouze na učitele, upravila své programové prohlášení s tím, že ostatním pedagogům a nepedagogům budou zajištěny vyšší platy podle růstu průměrné mzdy. A nyní mají jako ostatní zaměstnanci státu přijít o 2 %? To je velmi neseriózní přístup, uvedla.

Zatím malý posun, ale….

F. Dobšík a M. Seidlová vnímají jako určitý posun, za kterým stojí vyjednávací úsilí ministra školství Beka, neškrtat v rozpočtu a zachovat letošní částku. Důležité je pro ně mít jasno v objemu (peněz). Až bude jasno, tak se bude jednat o tarifech.  Odbory požadují vedle posílení rozpočtu školství a růstu platů učitelů i navýšení výdělků ostatním zaměstnancům ve školství. Mají obavy, že za objemem se může skrývat „háček“, který se ve výsledku může projevit zcela jinak.  Ředitel dostane zvýšený objem prostředků pouze na platy učitelů a jak a komu přidá, bude na něm. Pokud bude snížen objem prostředků pro ostatní zaměstnance, pak bude nucen z těchto prostředků sanovat platy ostatním zaměstnancům.  Ředitel je povinen zabezpečit chod školy a to bez nepedagogických zaměstnanců není možné. On nakonec bude tím, kdo „bude vinen“, komu a o kolik se plat učitelům zvýší.  

Jana Kašparová

V deníku Právo vyšel na téma Tripartity článek mj. s vyjádřením předsedy školských odborů ke slibům ministra školství. Je připojen v příloze jako scan.

Připojeno je i video složené ze dvou reportáží, které byly odvysílány na ČT24 a na CNN (5. 9. 2023 a 6. 9. 2023). Zabývají se také chystanými vládními škrty a upozorňují na možnost, že ze škol by mohlo odejít až 20 000 nepedagogických pracovníků.