Závěrečná konference projektu Vývoj systému podpory pro začínající učitele
Ve dnech 16. – 17. 1. 2024 se uskutečnilo v lotyšské Rize poslední setkání partnerů projektu Vývoj systému podpory pro začínající učitele a byla uspořádána závěrečná konference, která celý projekt uzavřela. Ze závěrů projektu bude vypracována speciální příručka s doporučeními, jak podporovat začínající učitele, jak do profese přilákat další adepty a jak stávající učitele u profese udržet.
Za ČMOS PŠ se této akce zúčastnila Gabriela Tlapová, Jan Pavelka a David Navrátil, kteří na setkání partnerů projektu přednesli příspěvky na téma postavení začínajících a uvádějících učitelů v České republice a na závěrečné konferenci představili národní verzi Příručky začínajícího učitele, která v rámci projektu vznikla.
Ve své úvodní řeči předsedkyně lotyšského odborového svazu učitelů LIZDA, Inga Vanaga zdůraznila, že vzdělávací sektor v Evropě má společné problémy, a to sice jak vzbudit zájem o učitelskou profesi i jak učitele dostatečně ocenit a podpořit. Inga Vanaga řekla: „Mladí učitelé jsou naše buducnost. Tento projekt nám proto dává příležitost pochopit globální situaci, identifikovat hlavní problémy a vypracovat adekvátní plán řešení. (…) V průběhu projektu jsme si rozhodně uvědomili, že mladí učitelé chtějí podporu, pocit jednoty a výměnu zkušeností. Proto naše aktivity touto konferencí nekončí. Je to jen začátek všichni společně musíme najít co nejefektivnější způsob, jak poznatky získané v rámci projektu uvést do praxe a podniknout konkrétní kroky k realizaci praktických řešení.“
V závěru svého příspěvku Inga Vanaga uvedla, že Lotyšsko se snaží řešit nedostatek mladých učitelů zapojením studentů do profese. Do škol nastupují i studenti druhých ročníků, protože vzdělávací instituce mají akutní nedostatek pedagogických pracovníků. LIZDA dlouhodobě zdůrazňuje potřebu zvýšit počet míst ve vzdělávání učitelů. Druhou otázkou je zavedení zvláštních stipendií pro mladé učitele. V této oblasti Lotyšsko učinilo významný krok zavedením doplňkového stipendia ve výši 300 EUR. Pokusy nabídnout mladým učitelům různé druhy podpory se objevují také na úrovni obcí: služební byty, zdravotní pojištění, úhrada dopravy apod. To závisí na možnostech jednotlivých obcí. Někde dochází i k tomu, že se bohatší obce a bohatší školy dokonce snaží „vykupovat" nejlepší mladé učitele, což však není vítaná praxe.
Līga Kļaviņa, členka komise Saeimy (pozn.: lotyšského parlamentu) pro vzdělávání, kulturu a vědu, která byla na konferenci přítomna, ve svém projevu potvrdila, že pro dosažení strategických cílů je nezbytná úspěšná spolupráce státu, samosprávy, Saeimy a odborů. „Všechny nás spojuje přání, aby vláda pracovala kvalitně a s maximálním nasazením, aby učitelé byli spokojení a dobře ohodnocení," uvedla a uznala, že udržení mladých učitelů v profesi je jednoznačně problém, který vyžaduje strategický balíček řešení.
Zástupkyně litevského svazu LESTU, Inga Puiša, potvrdila, že v Litvě je prestiž učitelského povolání velmi nízká. Důvodů je několik, mimo jiné nedostatečné platové ohodnocení. Zvláštní pozornost Inga Puiša věnovala problematice snižování násilí, kterou v současné době řeší. „Byli jsme šokováni, když jsme v rámci hloubkového průzkumu zjistili, že téměř polovina účastníků průzkumu zažila nějakou formu násilí ve škole. Od fyzického, morálního až po sexuální násilí na učitelích. Jde o slovní násilí, filmování, posměšky, nadávky. Odbory se zasazují o nulovou toleranci agrese vůči učitelům," poznamenala.
Účast v projektu dala litevskému odborovému svazu podnět k přípravě řady dalších iniciativ na podporu mladých učitelů. Patří mezi ně nabídka stipendia pro budoucí učitele ve výši až 500 eur měsíčně, přilákání talentů z jiných odvětví k práci ve školství a podpůrné programy na úrovni obcí, které mají povzbudit učitele k přesunu do venkovských oblastí. Odborový svaz také vybízí k zamyšlení nad posílením mentorského programu a modernizací školního prostředí, aby se novým učitelům ve škole pracovalo příjemně. Zvláštní pozornost věnovali i otázce administrativní podpory nových učitelů, aby hlavní náplní práce nového učitele byla výuka žáků, a ne jen tzv. papírování.
Další klíčovou otázkou, kterou se zástupci litevských odborů zabývali, je obrovský rozpor mezi realitou v odvětví a suchými statistikami. Na tento aspekt LIZDA při své práci často upozorňovala, zejména při diskusích se zákonodárci a ministerstvem školství. Inga Puiša zdůraznila, že skutečnou situaci v sektoru mohou ukázat pouze hloubkové studie, nikoliv aritmetické statistiky, které neodrážejí skutečné problémy. Pouze hloubkové studie mohou odhalit, kolik času učitelé skutečně věnují opravování domácích úkolů a přípravě na výuku. Uvedla, že tzv. „statistickou legendou" dlouho bylo, že v Litvě je příliš vysoký poměr učitelů na žáky a že učitelů je příliš mnoho. Když se problematika zkoumala hlouběji, došlo se k závěru, že například učitelů chemie a matematiky je katastrofální nedostatek.
Zástupkyně odborového svazu ZNP Dorota Obidniak z Polska se zaměřila na skutečnost, že mnoho mladých učitelů po krátké praxi po absolvování studia pedagogiky školu opouští, protože se nedokážou přizpůsobit a usadit v profesi. Stejně jako litevští a lotyšští kolegové se polští učitelé potýkají s nízkou prestiží učitelského povolání, která je také výrazně ovlivněna nedostatečným odměňováním. „Náš průzkum ukázal, že nízký plat je jedním z hlavních důvodů, proč mladí lidé do této profese nevstupují a rychle ji opouštějí. Mladí odborníci, kteří nedostávají žádné příplatky, pobírají v průměru 797 eur měsíčně, zatímco celostátní průměr zkušených učitelů je sotva na úrovni minimální mzdy. Minimální mzda v Polsku činí od 1. června 926 eur," uvedla Dorota Obidniak a dodala, že „důsledkem je, že mladí učitelé představují jen asi 3 % všech polských učitelů, přičemž průměrný věk osob pracujících v tomto sektoru je 47 let." Zástupci polského svazu ZNP shrnuli poznatky z projektu a připravili pět stran doporučení, která budou předložena vládě, parlamentu a zřizovatelům.
Na závěr konference pracovali všichni účastníci v pracovních skupinách s cílem navrhnout nejlepší doporučení pro využití poznatků získaných v rámci projektu v praxi. Většina skupin hovořila o posílení kvality mentoringu, přiblížení akademických znalostí realitě škol a o potřebě stipendií a rozpočtových míst. Zásadní je ovšem posílení prestiže profese.
Gabriela Tlapová
Fotogalerii z konference naleznete na adrese: https://skolskeodbory.cz/galerie/fotogalerie-zaverecna-konference-projektu-vyvoj-systemu-podpory-pro-zacinajici-ucitele