Dlouhodobá vize týkající se vzdělávání jakožto klíče k ekonomickému růstu

Ohledně vydání nového balíčku politik Evropské Komise s názvem Agenda nových dovedností pro Evropu – Společná práce na posílení lidského kapitálu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti vyjádřila ETUCE následující názory a postoje, které hodlá komunikovat institucím Evropské unie.  Mezi těmito institucemi by měl být Výbor pro vzdělávání a Evropský parlament.

ETUCE zdůraznila již ve svých předchozích postojích, které byly komunikovány Evropské komisi,  důležitou roli učitelů a nutnost zajištění sociálního dialogu s učitelskými odborovými svazy ohledně opatření pro zlepšení dovedností. Z tohoto ohledu se Evropské komisi doporučuje, aby zaměřila pozornost na roli učitelů a to zvláště ve věci nutného zvýšení atraktivity povolání učitele, aby se do učitelského oboru přilákalo více mladých lidí. Dále bylo zmíněno, že je nutné dbát o kvalitu vzdělávání a že učební standardy by měly být v Evropě na srovnatelné výši. V neposlední řadě by mělo být akcentováno téma náboru a udržení učitelů a otázka jejich pracovních podmínek a profesního rozvoje.

Dokument zmiňuje jako klíčová následující témata:

1. Dlouhodobá vize týkající se vzdělávání

Jakkoliv je důležitý původní záměr dokumentu Agenda nových dovedností pro Evropu jakožto nástroje pro hledání řešení vysoké nezaměstnanosti tím, že se pozornost soustředí na opatření týkající se dovedností, ETUCE se domnívá, že zlepšení otázky dovedností může v této věci jistě napomoci, ale daleko důležitější je dosažení vhodnějšího prostředí pro ekonomický růst a udržitelnou kvalitu zaměstnání. Podle názoru ETUCE dokument Agenda nových dovedností pro Evropu pouze podporuje zvyšující se trend krátkodobých vizí pro cíle ve vzdělávání. Vzdělávací sektor je obviňován, že dovednosti, které zprostředkovává, neodpovídají současným potřebám pracovního trhu.  Požadavky pracovního trhu jsou ale často velmi nepředvídatelné. ETUCE vyjádřila v tomto ohledu názor, že nelze adekvátně připravovat studenty pro nepředvídatelné požadavky.

U tématu možností nabídek pro absolventy bylo zmíněno, že nabídka zaměstnání by neměla být úzce vymezená požadavky jen z jednoho určitého studijního oboru, ale že by měla být otevřená i jiným oborům, které mohou přinést stejné, nebo adekvátní potřebné dovednosti. Společnosti by se také měly snažit o to, aby si udržely proškolenou a kompetentní pracovní sílu tím, že jí nabídnou dlouhodobé vize a budou investovat do jejího dalšího školení.  Iniciativy Evropské komise by také měly zahrnovat řešení toho, jak odstranit překážky, které stojí v cestě kvalitního učení. Toto téma zmiňuje jak důraz na další profesní rozvoj učitelů, tak také fakt, že sektor vzdělávání byl zasažen ekonomickou a finanční krizí.

2. Role sociálního dialogu s učitelskými odborovými organizacemi.

Agenda nových dovedností nebyla dostatečně prodebatována a konzultována s hlavními aktéry, kteří se budou podílet na její implementaci. Mezi těmito aktéry jsou vlády a sociální partneři jak na národní, tak na regionální úrovni. ETUCE nesouhlasí s tím, že sociální dialog (jakožto rámec pro zahrnutí sociálních partnerů do návrhu a provedení samotné implementace plánů a akcí) není v balíčku politik vůbec zmíněn.  Výbor pro vzdělávání a Evropský parlament by měly věnovat více pozornosti roli sociálního dialogu.

3. Důležitost investice do vzdělávání

ETUCE souhlasí s názorem Evropské komise, že vzdělávání je jednou z hlavních hnacích sil evropského ekonomického a sociálního a občanského rozvoje. Z tohoto důvodu je nutné investovat do spravedlivého veřejného a kvalitního vzdělávání pro všechny.  A proto je nutné, aby veřejné investice do vzdělávání byly vyňaty z kalkulace deficitu a dluhu v rámci pravidel Paktu stability a růstu. Veřejné investice do vzdělávání by měly být udržitelné a předvídatelné a mělo by v nich být eliminováno použití kapitálových a finančních produktů. Po několika letech stálého požadavku na členské státy EU, aby zmenšily veřejný dluh za účelem naplnění fiskální konsolidace, byl vzdělávací sektor jako celek zasažen škrty veřejného financování. Toto celé vede státy k tomu, že zvyšují pobídky pro soukromé investice a pro financování založené na výsledku, což vede k privatizaci ve vzdělávání a tedy i k ohrožení bezplatného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny. Osoby odpovědné za vzdělávání a vzdělávací instituce by měly zdůraznit, že soukromý trh a jeho fungování nejsou slučitelné s kvalitním veřejným vzděláváním. Vzdělávání musí být veřejně financováno a regulováno. Investice do vzdělávání učiněná dnes se projeví v budoucnosti. Tím má vzdělávání potencionální silný dopad na ekonomický růst v Evropě a na snižování sociálních nerovností. V tomto ohledu by měla být zdůrazněna i role kvalitního předškolního vzdělávání, které je také v mnoha případech privatizováno.

Vyčleněné fondy EU na implementaci návrhů Agendy nových dovedností pro Evropu jsou nedostatečné a představují tak překážku pro akce na národní úrovni.

4. Partnerství ziskové sféry a vzdělávání

Z hlediska učňů a vzdělávání založeného na praktické stránce věci je důležité partnerství mezi učňovským vzděláváním a společnostmi. Společnosti hrají důležitou roli v poskytování učňovských míst pro praxi. Nicméně školy by si měly i nadále udržet svoji autonomii vzdělávacích institucí a nelze proto souhlasit s návrhem Evropské komise, aby se zvýšilo zvýšení spojení ziskové sféry a vzdělávání tím, že sem budou zahrnuty všechny sektory a všechny stupně vzdělávání a školení.

5. Podpora rovného přístupu ke vzdělávání

ETUCE uvítala návrh politického balíčku, aby se pozornost vedla na uznávání dovedností uprchlíků. Nicméně je třeba, aby instituce EU navrhly více přímých řešení pro to, aby byl umožněn rovný přístup migrantů a uprchlíků na pracovní trh. Je proto třeba, aby instituce EU zajistily efektivnější, udržitelnou a kvalitní podporu zdělávání pro migranty a uprchlíky skrze zlepšené školení učitelů ve všech vzdělávacích sektorech.

6. Revize Evropského rámce kvalifikací

ETUCE nesouhlasí s Evropským rámcem kvalifikací jako s politickým nástrojem. Tento rámec by měl zůstat dobrovolným nástrojem pro lepší srovnání a transparentnost vzdělávacích systémů. Instituce EU by se na tomto poli měly vystříhat harmonizace a spíše by společně se sociálními partnery měly definovat obecné kompetence a požadované dovednosti.

připravila
Mgr. G. Tlapová