Ministerstvo chystá novou normu pro vytápění

Osmnáct stupňů v kanceláři, devatenáct ve školní třídě nebo osmnáct stupňů v čekárně u lékaře. Během letošní zimy se Češi zřejmě moc neohřejí. S těmito teplotami počítá návrh ministerstva průmyslu a obchodu, které se připravuje na případné zastavení dodávek ruského plynu. Někde má podle tohoto krizového scénáře v budovách klesnout minimální teplota oproti současné vyhlášce až o šest stupňů.
„Jde o další opatření, která nazývám airbagy. Máte je v autě, doufáte, že je nikdy nebudete muset použít, ale když je potřebujete, jste velmi rádi, že jste si je pořídili,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že jde o „legislativní nástroje, které pomohou dosáhnout potřebných úspor v případě, že by ruský diktátor Vladimir Putin dále eskaloval svou energetickou válku“.
Pokud by krizová vyhláška, na kterou upozornil server iHNed.cz, začala platit, kromě veřejných budov by se dotkla i bytových domů, jež jsou vytápěny teplárnami spalujícími hlavně plyn a uhlí. V nich by minimální teplota měla spadnout z 20 na 18 stupňů.
Přitopit nad tuto hranici bude možné jen minimálně. „Vyhláška stanovuje hranici, pod kterou by teplota neměla klesnout. Směrem nahoru by teplota tuto hranici měla přesáhnout maximálně o jeden stupeň,“ vysvětlilo ministerstvo.
Návrh je zatím v takzvaném meziresortním připomínkovém řízení, ale už teď sklízí poměrně ostrou kritiku. A to hlavně ze strany odborů, jejichž zástupci by se měli k návrhu také vyjádřit.

Chladněji doma i v úřadě

Třeba pro školské odboráře je návrh naprosto nepřijatelný. „Nemůžeme s ním souhlasit. Učit se v učebně v 18 stupních, když na chodbě je 15 stupňů, je hazard se zdravím dětí,“ myslí si místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová.
Někteří z kritiků se obávají, aby se energetická krize nestala záminkou pro něco, co se posléze stane běžnou praxí. A mají pochybnosti i o tom, zda si ministerstvo pro svůj záměr vypracovalo odbornou analýzu. „Já dokážu pochopit, jaká je situace ve vztahu s Ruskem, ale byl bych nerad, aby se z něčeho takového stalo pravidlo. Aby se nestalo třeba pravidlem, že nejrychlejší cestou k úspoře je snížit teploty na pracovištích a nemít na to odbornou analýzu,“ říká například expert na bezpečnost práce a zástupce odborového svazu Unios v radě vlády Robert Křepinský.
Podle mluvčího resortu Vojtěcha Srnky jednotlivé hraniční teploty stanovili odborní pracovníci na ministerstvu průmyslu, kteří je konzultovali s ministerstvem zdravotnictví. „Inspirací nám byla také doporučení mezinárodních organizací v čele s WHO (Světová zdravotnická organizace) a zavedené praxe v dalších zemích,“ uvedl Srnka

„Problémy dělat nebudeme“

Úřady, veřejné instituce, nemocnice nebo samotné školy, které MF DNES oslovila, jsou ale v případě schválení a potřeby připraveny i přes kritiku odborů přijmout návrh jako fakt a řídit se jím. Patří sem třeba Česká pošta, jejíž pobočky jsou typickým místem s přepážkami, kde by ve stavu nouze měla teplota klesnout z 18 stupňů na 15 stupňů. „Pravidla, která budou platit, budeme respektovat. Pošťačky a pošťáci nejsou žádné třasořitky, zvládli jsme, zvládáme a zvládneme i horší věci,“ napsal MF DNES v reakci na dotaz Matyáš Vitík, mluvčí České pošty. Také ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočiny Zdeněk Kadlec potvrdil, že navrhovaná změna je pro úřad akceptovatelná. „Chápeme, že se musíme uskromnit. Toto je správná cesta k úspoře, připadá nám to přiměřené,“ řekl Kadlec s tím, že v jejich případě při takovém opatření vidí úsporu spotřeby energie na vytápění v rozmezí 5 až 10 procent. „A to i s ohledem na fakt, že úsporná opatření realizujeme proaktivně už několik let,“ doplnil Kadlec.
Nastavená pravidla budou dodržovat i nemocnice, kde se třeba minimální teplota na operačních sálech má snížit z 25 stupňů na 20. A na 20 stupňů z 22 klesne i teplota na pokojích pro pacienty. „Pokud projdou nějaké změny, přizpůsobíme se,“ uvedl mluvčí brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny Jiří Erlebach. Ve stejném duchu hovoří i v pražské Fakultní nemocnici Motol. Prozatím nemají jasno, jak se zachovají vůči vyhlášce, v domovech pro seniory. Tam by nově měli svým klientům například v koupelnách snížit teplotu o čtyři stupně Celsia – z 24 stupňů na 20 stupňů. „Mluvila jsem o tématu s panem ředitelem a v tuto chvíli situaci monitorujeme a budeme ji posléze řešit. Takže teď nemám jednoznačné stanovisko,“ napsala MF DNES Denisa Ratajová, vedoucí komunikace Domova Sue Ryder. „Nicméně s ohledem na ceny energií se budeme chovat co nejúsporněji se zachováním plného komfortu našich klientů,“ doplnila k tomu ještě Ratajová.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda krok ministerstva průmyslu a obchodu ocenil. Snížení teploty vytápění o dva stupně Celsia by podle něj snížilo náklady na energie domácnostem, firmám či úřadům a dalším organizacím zhruba o 12 procent. „To jistě dává smysl. Například české domácnosti už letos v prvním pololetí vlivem zdražení energií omezily i bez státního příkazu spotřebu plynu o 15 až 20 procent,“ řekl Kovanda. Na druhou stranu ale ekonom upozornil, že opatření ministerstva si podstatná část veřejnosti vyloží jako určitou bezradnost vlády v boji s drahými energiemi. K úspoře energií se Česká republika zavázala bez ohledu na případné přerušení dodávek ruského plynu. Podle návrhu Evropské komise mají státy EU mezi letošním srpnem a březnem příštího roku snížit spotřebu o 15 procent.

Zdroj: MF DNES, Vojtěch Janda, Eva Pospíšilová