Ficova vláda začala konkrétně řešit problémy školství

Úzké vazby a intenzívní spolupráce charakterizuje vztahy odborových svazů školství ČR a Slovenska. Poslední návštěva slovenských odborářů v Praze byla poznamenána tragickou, šokující událostí – atentátem na premiéra SR Roberta Fica.

• Pavla Ondeka, předsedy Odborového svazu školství SR, jsme se zeptali, jak odbory vnímají vyhrocenou situaci na Slovensku.

Takovýto čin je bez diskuse odsouzeníhodný. Dovolte, abych ocenil rychlou reakci českých odborářů – zrušit celostátní demonstraci 21. května 2024, která měla proběhnout v Praze. V takto mimořádně vyostřených dnech pro Slovensko naši čeští kolegové tímto gestem vyjádřili přání nás všech, dát stopku narůstající extrémní polarizaci společnosti a začít hledat spojené nádoby. I když mám jiný názor, nemohu proto dehonestovat druhé, toto ve slovenské politice gradovalo i po volbách. To, co se stalo, bude historická jizva v našich dějinách a musíme udělat vše, aby se zahojila. Potřebujeme k tomu čas naplněný sebereflexí, aby společnost a politici k sobě našli konstruktivní cestu. Musí ji najít, alternativa není, protože teroristický útok na ústavního činitele je útokem na základní atributy státu.

• Jaký je postoj současného vládního kabinetu k řešení problémů slovenského školství?

Po volbách křeslo ministra školství dostala koaliční strana Hlas a ministrem školství, výzkumu, vývoje a mládeže SR se stal Tomáš Drucker. Je to člověk, který školství plně rozumí a vyžaduje přesně pojmenování a vyjasnění problémů s návrhy. Od jeho uvedení do funkce už jsme s ním absolvovali 7 osobních jednání, uvedl, že nás považuje za jednoho z klíčových aktérů, který může svou expertízou a zkušenostmi přispět k úspěšné realizaci změn ve vzdělávání. Považujeme za velký přínos, že ministr definoval 40 problémů a úkolů rezortu a ke každému byl vytvořen projekt s aktivním týmem odborníků. Byli jsme osloveni s nabídkou, že do všech projektových týmů může náš odborový svaz vyslat své zástupce. Cílem tohoto systému je hledat řešení k realizaci programového prohlášení vlády v oblasti výchovy, vzdělávání, vědy a výzkumu. Velmi jsme tuto nabídku uvítali a do 25 projektových skupin jsme své zástupce nominovali. Já sám jsem zapojen do projektu „Motivační odměňování ve školství “. Takovýto týmový projektový systém nikdy žádný ministr školství nevytvořil a my svou účast v něm bereme zodpovědně.

• Zastavme se u nejdůležitější otázky odměňování, na Slovensku na rozdíl od nás růst platů řeší tzv. kolektivní smlouva vyššího stupně. Jak to probíhá?

Ano, tuto smlouvu uzavírá po celkové dohodě a analýze odborová centrála KOZ SR, týká se tzv. nevýrobních, rozpočtových odborových svazů. Podepisují ji jednotliví předsedové těchto svazů a předsedkyně odborové centrály. Aktuální návrh kolektivní smlouvy vyššího stupně od 1. 9. 2024 obsahuje návrh KOZ SR na valorizaci platů o 10 % a 10 % od 1. 1. 2025.

• Co když některý z odborových svazů s touto plošnou valorizací nesouhlasí?

Ano, to se může stát, například my jsme ji před dvěma lety nepodepsali, platy ve školství byly naprosto neadekvátní, naše protesty vyvrcholily velkou demonstrací v Bratislavě, k našim argumentům bylo přihlédnuto a platy ve školství se zvyšovaly nad rámec této kolektivní smlouvy. Tím, že jsme ji nepodepsali, jsme byli „vyvázáni“ z její platnosti.

• Rovněž školská tripartita je prý na Slovensku jiná než u nás.

Je to zřejmě stejná úroveň sociálního dialogu, jde o otevřené jednání o zásadních záměrech a změnách ve vzdělávání, ale u nás máme „štvorpartitu“. Slovenskou „čtyřpartitu“ totiž tvoří zástupci zaměstnavatelských svazů, reprezentace samosprávných celků, školské odbory a odborníci rezortu školství v čele s ministrem.

• Jaká je aktuální platová úroveň ve školství na Slovensku?

Průměrný plat učitele v regionálním školství je 1750 eur, na vysokých školách 2000 eur. Na Slovensku čelíme nyní v některých regionech velmi citelnému nedostatku učitelů, pedagogů a odborných zaměstnanců. Ministerstvo školství se rozhodlo, že v tomto roce přerozdělí až 60 milionů EUR. Pedagogičtí a odborní zaměstnanci na ZŠ a SŠ by tak v letošním roce měli k tarifnímu platu obdržet měsíční příplatek ve výši 30–145 EUR v závislosti na poměru platů učitelů a platů ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v jednotlivých regionech. Ředitelé základních a středních škol by měli tyto finanční prostředky obdržet na účet ve 3 platbách v průběhu roku. Ministr školství zároveň přislíbil, že podobnou částku za tímto účelem bude chtít vyjednat i v následujících letech. Uvítali jsme tyto finanční prostředky navíc, ale upozornili jsme, že se bohužel nebudou týkat nepedagogických zaměstnanců, učitelů vysokých škol ani zaměstnanců mateřských škol, školních družin, kteří jsou momentálně stále financováni z rozpočtu samospráv. Přesto oceňuji úroveň sociálního dialogu s ministrem, který vnímá, že je nezbytné každoročně valorizovat tarifní platy všech zaměstnanců školství tak, aby se jednotlivé profese staly atraktivnější a personální situace ve školství se stabilizovala.

JANA KAŠPAROVÁ