Učitelé se bojí o slíbené platy. Chtějí, aby vláda v demisi jasně řekla, kdy dostanou přidáno
Školské odbory chtějí po vládě záruky, že se dále zvýší platy učitelům, jak slíbila v programovém prohlášení. Jednat na ministerstvu školství budou 22. března. Po ministru školství Robertu Plagovi odboráři chtějí, aby jasně řekl, jak a kdy se budou platy zvyšovat.
Odboráři budou chtít přespříští týden po ministru školství Robertu Plagovi (ANO) záruky, že se v příštích čtyřech letech skutečně budou dále zvyšovat platy učitelům − od mateřských škol až po vyšší odborné. Společně o nich budou jednat podle informací HN 22. března. Téměř pět měsíců po volbách začínají být školské odbory i vzhledem k současné nejisté politické situaci nervózní. Chtějí, aby vláda v demisi jasně řekla, jaké plány se zvyšováním platů má, jak se původně zavázala v programovém prohlášení. Kabinet učitelům slíbil růst platů na 150 procent jejich současné hodnoty do roku 2021. To je asi 45 tisíc korun měsíčně.
Slibovaný růst podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka zhruba odpovídá navýšení platů na 130 procent průměrné mzdy do roku 2020, které žádají i odbory. Dobšík má přesto výhrady. "Je nám ale jasné, že to bude stát velké peníze a určitě nám to nikdo nedá naráz. Chceme ale vědět, jak to bude rozfázováno do roku 2021, abychom se jako vysokoškolsky vzdělaná profese přiblížili platům, jež mají vysokoškoláci ve veřejném sektoru," řekl Dobšík HN.
Už loni těsně před parlamentními volbami politici pod hrozbou stávky odhlasovali 15procentní navýšení tarifních platů pro učitele. Pro největší část kantorů to po dlouhé době znamenalo významný, více než třítisícový příplatek. Expert na školství z think-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd Daniel Münich je ale skeptický. "Průměrné mzdy v posledních letech dynamicky rostly, takže tohle navýšení do velké míry opět znamenalo spíše udržovat krok než dohánět ztrátu," prohlašuje. "Průměrný plat učitele zůstává na necelých 60 procentech toho, co berou vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci," upozorňuje dále Münich. Na věc má podle něj vliv i průměrný věk učitelů, který se navíc zvyšuje. Například ale začínající učitelé základních a středních škol nastupují s 25 tisíci korunami hrubého. Před 20 lety brali však prakticky polovinu. Záruky vlády by se měly ve státním rozpočtu promítnout ve střednědobých výhledech, míní Dobšík. A odbory s nimi chtějí být seznámeny dříve, aby nebyly nečekaně postaveny před hotovou věc jako za bývalého ministra Marcela Chládka (ČSSD).
Ministr Plaga by rád využil toho, že se politické strany ve sněmovně na zvýšení platů učitelům shodují. Chtěl by je zvednout opět v roce 2019 s tím, že by rád rozložil navyšování do jednotlivých let. Na zvýšení o 150 procent je podle něj potřeba 40 miliard korun oproti současnosti. "Pro rok 2019 bych se rád dostal k asi 12miliardovému navýšení. Jenom tak je možné na konci tečovat hranici, kterou všichni ve sněmovně slíbili," odpověděl Plaga. Změnit by se podle něj měly i netarifní složky platu, tedy například osobní příplatky a odměny. Aby ředitelé mohli lépe motivovat dobré kantory. "To je plán, kterého se držím a s nímž půjdu i na jednání (školské) tripartity," dodal. Výrazné zvýšení platů učitelů má však podle experta na školství Münicha význam pouze tehdy, pokud bude závazek věrohodný a dlouhodobý. "Hnutí ANO ale nebylo ani čtyři měsíce po volbách schopno najít ve sněmovně politickou podporu pro své vládnutí a program. Úvahy o záměrech vlády v demisi jsou bezpředmětné," míní Münich. "Česko je na tom úplně nejhůře nejen ze zemí Evropské unie, ale i OECD," upozorňuje.