Článek 19 a/ v kolektivní smlouvě

Odpověď pana kolegy zní, cituji: „Nedoporučuji na takovéto požadavky odborů přistupovat. Je to i v rozporu a vyjádřením předsedy školských odborů.  U příspěvkových organizací by to mohlo být chápáno jako jednání v rozporu se zákoníkem práce a nehospodárné nakládání se státním rozpočtem. Zatím k tomu chybí jakýkoli výklad, a tedy to velmi rozdílně může posuzovat jakýkoli kontrolní orgán.

Jak je to správně z pracovněprávního hlediska, popisuje ministerstvo práce a sociálních věcí:

- při očkování jde o omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci, a to bez ohledu na to, zda se zaměstnanec podrobil testování nebo očkování dobrovolně nebo v souvislosti s výkonem práce,

- očkování lze posoudit jako ošetření podle nařízení vlády č. 580/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, což znamená, že se volno se poskytne jen na nezbytně nutnou dobu a pokud ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Z vyjádření předsedy ČMOS PŠ Mgr. Františka Dobšíka, na které autor odkazuje, vyplývá, že úprava pracovního volna schváleného vládou se vztahuje pouze na zaměstnance ve státní službě (dále jen státní zaměstnanec). To je věcně správně a také to nevytváří rozpor s postupem ČMOS PŠ a přidáním předmětného článku 19a do vzorové kolektivní smlouvy.

Naopak právě absence úpravy vztahující se na zaměstnance pracující v regionálním školství motivovala ČMOS PŠ k přidání článku 19a do vzorové kolektivní smlouvy. Tím byla odborovým organizacím dána možnost v případě shledání potřebnosti tohoto ustanovení zahájit jednání se zaměstnavatelem o úpravě kolektivní smlouvy. Smluvní strany si mohou toto ustanovení upravit tak, aby odpovídalo jejich potřebám.

Upozorňujeme, že úprava vložená do vzorové kolektivní smlouvy ve větší části odpovídá úpravě tohoto volna pro státní zaměstnance. Způsob jejího ukotvení je také obdobný. U státních zaměstnanců se jedná o kolektivní dohodu vyššího stupně, v případě základních organizací ČMOS PŠ o „podnikovou“ kolektivní smlouvu.

Tvrzený možný rozpor se zákoníkem práce v navržené úpravě nespatřujeme. Aby na tuto výtku bylo možné relevantně reagovat, musel by autor specifikovat, v čem konkrétně rozpor spočívá.

Posouzení, zda půjde o nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky, bude záviset na orgánu finanční kontroly. S ohledem na podobnost předmětné úpravy s úpravou tohoto volna pro státní zaměstnance by však orgány finanční kontroly nehospodárnost neměly konstatovat, nebudou-li ji spatřovat i u totožného volna pro státní zaměstnance.

Mgr. František Dobšík v.r.

předseda ČMOS PŠ