Co je Evropský semestr?

Tato další snaha zabránit rozdílům mezi státy a posílit mechanismy konvergence a stability EU byla motivována nedávnou hospodářskou krizí, která ukázala, že posílená správa ekonomických záležitostí a lepší koordinace v rámci EU je žádoucí.

Každý rok Komise provádí detailní analýzu plánů rozpočtových, makroekonomických a strukturálních reforem jednotlivých členských států a následně poskytuje členským státům specifická doporučení pro období následujících dvanácti až osmnácti měsíců. Tato doporučení reflektují také dlouhodobou strategii EU v oblasti strukturálních reforem zaměstnanosti a růstu, strategii Evropa 2020 a strategii fiskálních politik, jejichž cílem je zajistit udržitelnost veřejných financí v souladu s Paktem o stabilitě a růstu.

Vzhledem k tomu, že postupy pro koordinaci hospodářských politik byly do roku 2010 uplatňovány nezávisle na sobě, dohodly se členské státy, že harmonogramy těchto postupů se sladí, celý proces se zjednoduší a lépe se spojí rozpočtové politiky a politiky v oblasti růstu a zaměstnanosti jednotlivých členských států s cíli, které si jednotlivé členské státy vytyčily na úrovni EU. Šíře dohledu a koordinace se tak měla nově týkat větší části makroekonomické politiky. Rozhodnutí o zavedení Evropského semestru proběhlo v roce 2010 a první cyklus Evropského semestru proběhl v roce 2011.

Právním základem Evropského semestru je soubor šesti právních dokumentů (tzv. six-pack) reformující Pakt o stabilitě a růstu.

Evropský semestr „začíná“ v listopadu

Evropský semestr má pevně daný harmonogram, ve kterém je přesně stanoveno, kdy, kdo a jak může nebo musí do procesu vstupovat.

V listopadu Komise publikuje roční analýzu růstu. Tento dokument odráží to, co proběhlo v uplynulém roce, a stanovuje priority politik pro další rok. Roční analýza růstu je doprovázena dokumentem označeným jako zpráva mechanismu varování, která zkoumá existenci, či případný rozsah makroekonomické nerovnováhy. U států s velkou mírou makroekonomické nerovnováhy může na základě rozhodnutí Komise dojít k hloubkovému přezkumu.

V průběhu ledna a února je roční analýza růstu prodebatována v Radě EU, která přijímá závěry a stanovuje politické pokyny. K roční analýze růstu se v tomto období může vyjádřit i Evropský parlament.

Na základě roční analýzy růstu následně v průběhu března rozhodne Evropská rada hlavní hospodářské výzvy a priority, politické směry a také formuluje strategické závěry. Členské státy by tyto strategické závěry měly zohlednit při vytváření národních programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem. Cíle, priority a plány nastíněné jednotlivými členskými státy jsou během května přezkoumány a vyhodnocen Komisí. Ta poté navrhne doporučení pro jednotlivé státy (tzv. country specific recommendations), která jsou následně ještě projednána v Radě EU. Rada EU se dohodne na konečných doporučeních pro jednotlivé státy a předá tuto agendu Evropské radě ke schválení. Doporučení pro členské státy jsou Radou EU oficiálně přijata v červenci a následně předána členským státům. Členské státy na národní úrovni pak doporučení zohlední při svém plánování a rozhodování o státním rozpočtu na nadcházející rok. Zbývající období roku od července do prosince je proto někdy nazýváno „národním semestrem“.

Jen pro zajímavost uvádíme, že v první zprávě dostala Česká republika mimo jiné doporučení, že by se měly zvýšit výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti a měla by se zvýšit i kvalita a efektivita odborné přípravy. Ve zprávě byly výdaje na studenta definovány jako pod průměrem EU a z tohoto důvodu byla doporučena komplexní reforma vysokoškolského vzdělávání. České univerzity potřebovaly dle doporučení ve zprávě transparentní systém hodnocení kvality, který by byl provázán s jejich financováním.

V doporučeních pro rok 2014 a následně opakovaně pro každý další rok včetně pro rok 2016 byla u České republiky zmiňována nutnost zatraktivnění učitelského povolání, nutnost podpory škol a studentů s neuspokojivými výsledky a nutnost zvýšení inkluze znevýhodněných dětí, obzvláště romského původu, do běžných základních a mateřských škol.

Co může Evropský semestr přinést českým učitelům?

V letošní zprávě bylo znovu jako problematické zmiňováno stárnutí učitelů a poměrně nízké platy učitelů, které nezvyšují atraktivitu tohoto povolání. Zmíněny jsou i slabé výsledky znevýhodněných skupin (obzvláště Romů), které předčasně opouštějí školní docházku. K výše zmíněnému lze ze strany ČMOS PŠ podotknout, že i na základě jednání svazu se zástupci vlády byly od 1. 9. 2016 pedagogickým pracovníkům navýšeny platy o 6% v tarifní složce a o 2% v netarifní. ČMOS PŠ se aktivně vyjadřoval k legislativním návrhům tzv. kariérního řádu, který si bral za cíl zavést speciálně vytvořený systém profesního rozvoje pedagogických pracovníků, a vytvořit systém podpory učitelů v tzv. adaptačním období. Problematiky společného vzdělávání se týkala novela školského zákona a vyhlášky k němu, která nabyla účinnosti od září 2016. Jejich legislativního procesu tvorby a připomínkování se ČMOS PŠ také účastnil.

Doporučení jakožto jeden z právních aktů práva EU nejsou na rozdíl např. od nařízení právně závazná. Tento fakt se odráží jak v míře jejich provádění členskými státy, tak i v rychlosti jejich provádění. Každopádně ale lze říci, že Evropský semestr může sloužit jako další prostor pro uchopení a řešení problémů.

zpracovala
Mgr. G. Tlapová