Metodický pokyn „sick days“

Sick days jsou jinou důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance v žádném právním předpisu zatím neupravenou. Možnost sjednat nebo stanovit tuto překážku v práci vyplývá z dispozitivní povahy ustanovení zákoníku práce. Toto pracovní volno může být upraveno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo individuální dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Rozsah poskytovaného volna a náhrada, která bude zaměstnanci za dobu jeho trvání poskytnuta, není ustanoveními zákoníku práce výslovně limitována. Při sjednávání sick days tedy budou hlavním omezujícím faktorem personální a finanční možnosti zaměstnavatele, ke kterým je při sjednávání sick days nutné přihlížet.

Sick days se obvykle sjednávají v rozsahu 3 až 5 dnů v kalendářním roce a nárok na jejich čerpání se v zásadě nepřevádí do dalších kalendářních let.

V době čerpání sick days by měla být zaměstnanci poskytnuta přiměřená náhrada platu, která mu bude dostatečně kompenzovat ztrátu na výdělku a zároveň zohledňovat zvýšené výdaje zaměstnance související s jeho zhoršeným zdravotním stavem. Proto doporučujeme, aby byla náhrada platu sjednána ve výši alespoň 70 % průměrného výdělku, nejvíce však ve výši průměrného výdělku. Z důvodů uvedených ve větě první tohoto odstavce není vhodné sjednávat sick days bez náhrady platu.

Zaměstnanec má obecně stanovenou povinnost prokázat překážku v práci zaměstnavateli (§ 206 odst. 2 zákoníku práce). Sick days jsou poskytovány k překonání krátkodobé méně závažné zdravotní indispozice zaměstnance, z důvodu které návštěva lékaře obvykle není nutná. Existenci této překážky tedy není možné prokázat potvrzením lékaře. Tento postup by byl navíc i v rozporu s účelem sick days. Proto se vznik této překážky prokazuje pouhým sdělením informace o zdravotní indispozici zaměstnance zaměstnavateli. Vznik překážky v práci zaměstnanec zaměstnavateli oznamuje na pracovišti, telefonicky, emailovou zprávou nebo jiným obvyklým způsobem co nejdříve poté, kdy indispozice nastala.

Sick days v praxi:

a) Sick days a dovolená:

- sick days se pro účely dovolené nepovažují za výkon práce (§ 216 odst. 2 zákoníku práce);

- v době čerpání sick days může být zaměstnanci nařízeno čerpání dovolené, jen je-li o to zaměstnavatel zaměstnancem požádán (§ 217 odst. 4 zákoníku práce).

b) Sick days a nadúvazková přímá pedagogická činnost:

- neodučí-li pedagog přímou pedagogickou činnost z důvodu čerpání sick days, považuje se tato přímá pedagogická činnost pro účely posuzování nadúvazkové přímé pedagogické činnosti za vykonanou (§ 23 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

c) Sick days a odměna:

- odměna je nenároková složka platu poskytována zaměstnavatelem zaměstnanci za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu (§ 134 zákoníku práce);

- nečerpání sick days není mimořádným nebo zvlášť významným pracovním úkolem;

- zaměstnavatel podle § 109 odst. 3 zákoníku práce (škola a školské zařízení zřizované ministerstvem nebo územním samosprávním celkem) nemůže za nečerpání sick days poskytovat zaměstnanci odměnu.

d) Sick days a dočasná pracovní neschopnost:

- zaměstnavatel má zákonem stanovenou povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti (§ 191 zákoníku práce);

- čerpá-li zaměstnanec sick days a doručí-li zaměstnavateli rozhodnutí lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, čerpání sick days se přeruší;

- sick days není možné využít k pokrytí prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti (tzv. karenční doby). Pro účely posouzení nároků zaměstnance z dočasné pracovní neschopnosti se za první den pracovní neschopnosti považuje den následující po poslední odpracované směně (§ 192 odst. 1 zákoníku práce). Protože sick days jsou překážkou v práci, a tudíž dobou, která se považuje za výkon práce (§ 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce), začne karenční doba běžet až po ukončení čerpání sick days.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zároveň v souvislosti s možností ujednat „sick days“ upozorňuje, že se nepředpokládá finanční krytí zvýšených nákladů způsobených sjednáváním možnosti čerpání „sick days“ v kolektivních smlouvách ze strany MŠMT, respektive krajských úřadů, a dále, že i v případě tohoto benefitu je nezbytné brát zřetel na specifický charakter učitelského povolání, kdy na prvním místě vždy stojí potřeby a zájmy žáků.

14. 12. 2017
Mgr. M. Kaplán

Metodický pokyn v PDF ke stažení v rubrice Ke stažení/Metodické pokyny.