Náš EXOD stále žije

I když naše řady silně zdecimovala chřipka a úrazy, přicestovala většina vedoucích nejen s cílem pracovat, ale i poznávat památky, kamennou krásu a také romantickou atmosféru stříbrného města Kutné Hory, zapsaného do seznamu UNESCO v roce 1995.

Exkurze do historie Kutnohorska

Po pátečním pracovním večeru následovalo opět slunečné, i když trochu chladné ráno. Po vydatné snídani jsme se spořádaně vydali na poznávací procházku městem. Hned v sousedním domě, vedle našeho dočasného domova na internátě kutnohorské průmyslovky, se narodil známý renesanční bouřlivák, básník a kronikář Mikuláš Dačický z Heslova. Prošli jsme okolo barokního morového sloupu a kostela sv. Jana Nepomuckého, prohlédli si fresky renesančního domu primátora Jana Šultyse, popraveného po stavovském povstání 1621 s dalšími 26 českými pány. Minuli jsme další krásně zdobené renesanční portály měšťanských domů, obdivovali jsme krásu kamenné kašny a kamenného domu. Z latinských nápisů na galerii barokních soch před jezuitskou kolejí, které všem připomínaly pražský Karlův most, jsme vyluštili datagram 1716, rok jejich vzniku. Také jsme se poučili o způsobu těžby stříbrné rudy u Hrádku (muzeum stříbra), o metalurgických procesech zpracování stříbra i postup při výrobě pražských grošů v mincovně Vlašského dvora, sídla českých králů. Vyvrcholením dopolední procházky byla prohlídka klenotu české vrcholné gotiky, chrámu sv. Barbory patronky havířů, její nevšední architektury i kamenický um stavitelů.

Při procházce městem se vedoucí EZ seznámili s řadou známých kutnohorských osobností, jako např. básníci Bedřich Bridel, Jaroslav Vrchlický a Jiří Orten, spisovatelka Gabriela Preisová, novinář Karel Havlíček Borovský, autor národní hymny a dramatik Josef Kajetán Tyl, malíři Petr Brandl a Felix Jenewein, heraldik Jiří Louda a další.

Odpolední blok odstartoval autobusový výlet do nedalekého empírového zámku Kačina, který postavil Jan Rudolf hrabě Chotek, významná osobnost starého Rakouska. Kromě hraběcího interiéru, jsme obdivovali stavbu knihovny s více než 40.000 knihami, která je známa z řady filmů domácí i zahraniční produkce. Další zastávkou výletu se stala městská část Sedlec s nejstarším cisterciáckým klášterem u nás, jehož dominantou je v Česku druhý největší pětilodní chrám zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie (památka UNESCO). Mnozí ho považují za ještě krásnější než chrám sv. Barbory, protože jeho přestavbu zrealizoval v duchu barokní gotiky začínající architekt Jan Blažej Santini Aichl a zaklíčoval do ní řadu vizuálních efektů, architektonických novinek a tajemných šifer. Na obrazové výzdobě se výrazně podílel další barokní genius, malíř Petr Brandl. V rychlosti jsme ještě proběhli světově známou kostnici, nejnavštěvovanější kutnohorskou památku, s trochu „morbidní výzdobou“ z lidských ostatků, které byly pohřbeny na obrovském okolním hřbitově. Podle odborníků bylo zde ve „svaté zemi“ uloženo přes 30.000 zemřelých.  

Po celodenním vyčerpávajícím poznávacím maratonu se všichni velmi rádi vrhli na dobrou večeři ve školní jídelně a těšili se na neformální společenské posezení v rázovitě vyzdobené Dačického restauraci. Bohužel, velké množství návštěvníků a jejich neúnosná hlučnost brzy ukončila naši zábavu. Na druhou stranu se již většina vedoucích těšila po náročném programu na kutě.

V neděli ráno nás čekalo loučení a návrat domů, do reality všedního dne. Loučení bylo plné přání ve zlepšení pandemie a návratu do normálního života, víry v příští úspěšný ročník i v to, že EXOD přežije. S touto vírou plánujeme další setkání na aktivu následující rok 2022 v Třeboni.

Dr. Jiří Michal

vedoucí komise EXOD