Pozice ETUCE týkající se Strategie EU vzdělávání v letech po roce 2020

Dne 14. listopadu 2017 vydala Evropská komise dokument s názvem Posílení evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury – Příspěvek Evropské komise na setkání vedoucích pracovníků v Goteborgu 17. listopadu 2017. Tento dokument se zaměřuje na vytyčení nové politiky vzdělávání a jejich cílů v letech 2018 – 2020.

ETUCE na tento dokument zareagovala a vydala dokument s názvem Kvalitní vzdělávání pro všechny nyní a ve strategiích EU v letech po roce 2020 (ke stažení pod článkem níže). ETUCE jednak vyjádřila potěšení nad tím, že téma vzdělávání bylo předmětem diskuse na nejvyšší úrovni, a jednak vyjádřila politování nad tím, že Evropská komise při tvoření svého dokumentu nepřizvala ke konzultacím sociální partnery. Z tohoto důvodu tedy ETUCE ve svém dokumentu publikovala body, ve kterých s dokumentem Evropské komise nesouhlasí, polemizuje, nebo které chce doplnit a okomentovat.

ETUCE zdůrazňuje, že vzdělání je lidským právem a veřejným dobrem a že tato teze musí být i nadále posilována a respektována ve shodě s dokumentem Spojených národů Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a zároveň být ve shodě s plnou implementací Evropského pilíře sociálních práv.

Jakkoliv Evropské komise ve svém dokumentu zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet vysoce kvalitní vzdělání a jakkoliv se k tomuto názoru národní státy přiklánění, ve skutečnosti je vzdělání zřídka v centru aktuálních priorit.

Evropská komise by měla podporovat rozvoj vzdělávacích systémů v Evropě tak, aby bylo dosaženo srovnatelného vysokého stupně vzdělání pro všechny studenty. V tomto ohledu by mělo dojít ke zlepšení konzultací mezi vládami, sociálními partnery za současného přesnějšího definování konkrétních cílů.

Evropská komise hodlá navýšit rozpočet programu Erasmus + a tím ho ještě více zpřístupnit. Nicméně i tak jsou systém a procedura ucházení se o granty a podávání žádostí příliš byrokratické a komplikované. Je také třeba lépe definovat tzv. studentskou kartu EU. Není totiž jasné, jaký je její účel a není zcela jisté, jakým způsobem budou chráněna data spojená s touto kartou. Stejně tak není bez otázek koncept tzv. evropských univerzit.

Ve věci problémů studentů s nízkými výsledky a možnostech, jak jim pomoci, je dle ETUCE třeba vzít v úvahu fakt, že tento problém je komplexnějšího charakteru a měl by být řešen pomocí vládních politik, které se týkají sociální podpory, péče o zdraví a boje proti diskriminaci.

Měla by se podporovat výuka mezioborových dovedností a výuka jazyků. Tzv. sorbonnský proces týkající se uznávání dosaženého studia v rámci EU by se měl stát prioritou.

Státy by měly podporovat bezplatné předškolní vzdělávání, které bude dostupné pro všechny. Státy by se měly postarat o to, aby pedagogičtí pracovníci pracující v tomto sektoru vzdělávání, měli pro tento obor odpovídající kvalifikaci.

ETUCE vítá, že v oblasti odborné přípravy je v dokumentu Evropské komise zdůrazněna nutnost dostatečně kvalifikovaných pedagogických pracovníků a profesionálů.

ETUCE nad rámec dokumentu Evropské komise ještě dodává, že v rámci strategií pro léta po roce 2020 by se měl klást důraz na to, že učitelské povolání v mnoha zemích ztrácí atraktivitu a že je stále těžší přilákat a udržet zaměstnance v tomto povolání. Učitelská profese si zaslouží respektovaný statut ve společnosti, v kontextu politického myšlení i v obrazu, který o něm vytvářejí média. I z tohoto ohledu je důležité se soustředit se na další rozvoj učitelů a jejich další vzdělávání. Učitelům by měl být zajištěn odpovídající plat a měla by být lépe definována jejich pracovní doba s ohledem na to, kolik hodin je věnováno přímé pedagogické činnosti a pracím souvisejícím a kolik je věnováno čistě administrativě.

Pozornost by měla být věnována i rozvoji sociálního dialogu a demokratičtějšímu vedení škol.

Investice do vzdělávání by měly být navýšeny a ideálně by měly pocházet z veřejných zdrojů. Hodnota 5 % HDP jako doporučené investice do vzdělávání by měla být přehodnocena, neboť je již jen málo států, které této hodnoty nedosáhly. Tato hranice tedy není motivační.

Dokument se věnuje i genderové vyváženosti, roli ICT ve vzdělávání a faktu, že vzdělávání přispívá k podpoře sociální inkluze a spravedlnosti.

zpracovala G. Tlapová