Školská tripartita versus ministerstvo financí

Jednání školské tripartity se v poslední době vyznačuje konsenzuální atmosférou a věcnou diskusí, stejně tomu bylo i na březnovém zasedání. V zásadních návrzích mají sociální partneři podporu ministra školství Vladimíra Balaše, ale ta pak většinou skončí za branami ministerstva financí. Tam se bohužel proklamovaná strategická investice do školství mění ve zdroj úspor a politické “nevůle”. Ta se projevila v dogmatickém postoji ministra financí, že letošní nárůst platů ve školství ve výši 4 % proběhne pouze formou odměn - nenárokových složek. Ředitelé škol prý potřebují manipulační prostor odměňovat ty nejlepší.

Odměny nárůstu platů nepomohly

Aktuální informace o vývoji příjmů od začátku roku ukazují, že nejvíce poklesly platy právě ve školství, odměny nezafungovaly, informoval na tripartitě předseda ČMOS pracovníků školství František Dobšík. Proto školské odbory požadují, aby od 1. května 2023 bylo 4% navýšení  rozděleno z větší části do tarifů a menší do odměn, jak to i vláda slíbila ve svém programovém prohlášení. František Dobšík zdůraznil, že podle  zjištění školských odborů se odměny prakticky nevyplácely a statistika je neúprosná – největší reálný propad platů je u pedagogů. Bohužel se naplňuje, co odbory předvídaly. “Rozhodnutí zvýšit platy formou odměn nefunguje, ministerstvo financí nevnímá, že náš požadavek podporují od počátku i ředitelé škol. Doplácíme tak nejvíce na vysokou inflaci, je naprosto nutné, aby část šla do tarifů,” zdůraznil Dobšík. Návrh školských odborů podpořili opět zaměstnavatelé – Svaz průmyslu ČR i ministr Balaš, který návrh předloží vládě.

Více peněz do školství!?

Pozitivně členové tripartity reagovali na “Návrh aktualizace střednědobého výhledu kapitoly MŠMT na rok 2024”, který představil ředitel  finančního odboru ministerstva Pavel Křeček. Hlavní požadavek MŠMT je zvýšení výdajů o 23,4 mld. Kč, z toho např. zvýšení tzv. PHmax je o 2,8 mld. Pro vzdělávání ukrajinských azylantů rezort školství požaduje zvýšeni o 1,5 mld. Kč, a  tzv. ONIV (ostatní neinvestiční výdaje) plánuje zvýšit o 1 mld. korun. V diskusi k této poslední částce ministr Balaš uvedl, že budou usilovat, aby školy první dva týdny nemocenské nemusely hradit z ONIV, které jsou primárně určené na nákup učebnic, pomůcek, ale i vzdělávání učitelů. Jaký bude další osud tohoto materiálu MŠMT je opět v rukách ministerstva financí. Návrhy sice jsou pozitivní, ale naprosto chybí návrh na růst platů pedagogů a nepedagogů v roce 2024. 

Markéta Seidlová, místopředsedkyně ČMOS pracovníků školství vznesla dotaz, jak ministerstvo vnímá  informace z médií o snížení základní školní docházky na 8 let. Ministr Balaš reagoval, že jde pouze o iniciativní návrh poslankyně Renáty  Zajíčkové (ODS), který bere jako námět do diskuse. MŠMT připraví vlastní analýzu a poté na toto téma otevře diskusi. Jde podle něho o běh na dlouho trať,  musela by se vest široká diskuse i s rodiči, učiteli, a zřizovateli.

Platy ředitelů zaostávají

František Dobšík a Markéta Seidlová podpořili ustavení tripartitní pracovní skupiny, která má za úkol najít správný parametrický poměr, aby nedocházelo u  učitelů odborných předmětů  na gymnáziích a středních odborných školách  k rozdílnému odměňování v nadtarifní složce.  Ta dosahuje až  pět tisíc korun ročně v neprospěch učitelů odborných škol. Rovněž podpořili řešení propadu platů ředitelů škol a potřebu jejich zařazování do 14. platové třídy. Narůstají počty škol, kdy platy podřízených převyšují ředitelské. Na další dotaz Markéty Seidlové k chybějící metodice k vyhlášce o pracovnělékařských službách, kdy lékař určuje do jakých oborů mohou nastoupit žáci s handicapem, bylo sděleno, že se stále čeká na odezvu ministerstva zdravotnictví. 

Jana Kašparová