Závěrečný kulatý stůl projektu Vývoj systému podpory pro začínající učitele

Dne 15. 1. 2024 se v Praze pod záštitou ČMOS PŠ konal závěrečný kulatý stůl projektu Vývoj systému podpory pro začínající učitele.

Pozváni byli zástupci pedagogických fakult, MŠMT, neziskových organizací zaměřených na sektor vzdělávání, zástupců zřizovatelů škol, ředitelů škol, ale hlavně také samotných začínajících učitelů. Hlavním cílem kulatého stolu bylo shrnout výsledky projektu, představit doporučení vhodná pro zefektivnění podpory začínajících učitelů a představit příručku pro začínající učitele, která v rámci projektu vznikla.

Český vzdělávací systém se potýká s nedostatkem učitelů. Někde chybí učitelé určitých předmětů, jsou regiony, kde chybí učitelé obecně. Přestože na pedagogické fakulty nastoupí každý rok plno mladých lidí, ne všichni jsou po absolvování studia rozhodnuti do učitelské profese nastoupit. A i když nastoupí, často v profesi nevydrží a odejdou. Důvodem pro ně je velký stres, náročnost povolání, srážka s realitou (ve škole se zpravidla setkají se situacemi, na které nebyli připravováni v pregraduální přípravě) a často i nedostatek podpory na začátku kariéry ze strany kolegů či vedení školy.

Příručka, která v rámci projektu vznikla, má pomoci těm začínajícím učitelům, pro které začátek kariéry není z nějakého důvodu snadný třeba i kvůli tomu, že mají pocit nedostatečné profesní podpory na své škole. To, že je nutné začínající učitele dostatečně podpořit, vyzdvihl i předseda ČMOS PŠ František Dobšík, ve svém úvodním slovu v příručce: „Vzdělávání hraje klíčovou roli ve formování naší společnosti, a právě začínající učitelé jsou neocenitelným prvkem tohoto procesu.“

Českou verzi příručky začínajícího učitele sepsal tým více i méně zkušených učitelů. Tento koncept byl založen na tom, že učitelé píší příručku sami pro sebe či pro své začínající kolegy, a že by tudíž bylo dobré vycházet z toho, jak problematiku vidí právě začínající učitelé, jaká témata cítí jako relevantní a hlavně, jakým způsobem a jakým jazykem chtějí oslovit své kolegy. Příručka má být virtuálním kolegou / kamarádem který může odpovědět na řadu dotazů. Není to tedy ani akademický text, ani soubor teoretických pojednání, ani výčet dogmat. Naopak. Příručka se snaží nabízet řešení, jiné úhly pohledu na věc, či přinášet zdroj další inspirace a poučení. Témata nejsou představována jako: tohle je dobře a tohle špatně, ale spíš jako soubor krátkých textů, které mají vést čtenáře k zamyšlení, sebereflexi, nebo k další diskusi obecně.

Příručka má celkem 7 kapitol:

První kapitola je úvodní. Představuje příručku a dává typy, jak s ní pracovat.
Druhá kapitola má název Odborná podpora na začátku praxe a obsahuje základní informace o tom, jak probíhá adaptační období, co by mělo být jeho součástí a jak spolupracovat s uvádějícím učitelem.
Třetí kapitola má název Klíčové dovednosti. Ty jsou někdy v běžné řeči označovány anglickým souslovím soft skills. Kapitola klade důraz na efektivní komunikaci, vytváření a budování vztahů ve třídě, ale i s kolegy nebo rodiči žáků.
Čtvrtá kapitola se jmenuje Práva a povinnosti začínajících učitelů. Jedná se o krátký exkurz, či právní minimum, obsahující informace o pracovním vztahu, jeho uzavírání, o úskalích s tím spojených. Nechybí zde příklady z praxe, na kterých jsou ilustrovány teoretické zásady a pravidla.
Pátá kapitola s názvem Sociální dialog obsahuje informace o tom, jaká je role odborů a co je to kolektivní vyjednávání.
Šestá kapitola se jmenuje Digitalizace a digitální pracoviště. Obsah kapitoly vysvětluje, co je to digitální prostředí, jak se v něm bezpečně pohybovat, jak efektivně digitální nástroje zapojit do výuky.
Sedmá kapitola se jmenuje Role učitelů v budoucnosti. Kapitola se zaměřuje na to, jak se učitelské povolání proměňuje a jaké jsou klíčové dovednosti a kompetence, které by učitel v 21. století měl mít.