Organizace Education International a Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA) společně vydaly publikaci s názvem „Zažít demokracii ve třídě: Budování demokratického vzdělávacího prostředí na podporu občanského vzdělávání“ (Experiencing Democracy in the Classroom: Building Democratic Learning Environments to Promote Civic Learning). Publikace zkoumá, jak mohou školy pomáhat vytvářet demokratické vzdělávací prostředí, které podporuje občanské vzdělávání.
V roce 2021 předávala vláda A. Babiše školství s platy učitelů ve výši 126,4 % průměrné mzdy. V roce 2025 je od Fialovy vlády přebrala s pouhými 108 %. Jak je to možné, když začala slibně a jako první vláda vůbec se zavázala garantovat zákonem platy pedagogů na úrovni 130 % průměrné mzdy?
Dne 26. června 2026 uspořádala Evropská komise (GŘ EAC ve spolupráci s GŘ EMPL) slyšení sociálních partnerů k chystané Agendě pro učitele (EU Teachers and Trainers Agenda), na němž se pod vedením ETUCE sešli zástupci odborových svazů působících v oblasti vzdělávání a zástupci zaměstnavatelů z organizace EFEE. V rámci skupiny ETUCE byl zastoupen i ČMOS PŠ.
Hlavním záměrem semináře, který proběhl pod názvem Učitel jako lovná zvěř, bylo upozornit na narůstající nátlak a agresivní chování vůči učitelům – a to jak ze strany žáků a části rodičů, tak i veřejnosti na sociálních sítích.
1. Na květnové školské tripartitě jste představil Priority pro oblast vzdělávání na léta 2026–2029. Podle školských odborů míří na velkou část toho, co české školství nejvíce trápí, a je pozitivní, že vycházejí z linie Strategie 2030+.
Ministerstvo školství aktuálně představilo nový Kompetenční rámec ředitele a ředitelky školy, platný od května 2026 letošního roku. Podílel se na něm široký tým odborníků, expertů i lidí z praxe. Jde o první pokus komplexně popsat, co znamená kvalitní vedení školy v českém prostředí.
Priority pro oblast vzdělávání na léta 2026–29, které ministr školství Robert Plaga představil a okomentoval na jednání květnové školské tripartity, míří na velkou část toho, co nejvíce české školství trápí. Je pozitivní, že se zaměřují na stabilizaci financování, úpravu inkluze, modernizaci výuky a podporu učitelů.Důležité ale je, že nejde o úplně novou strategii, jde o návrat k linii Strategie 2030+.
