Krajské volby rozhodnou i o tom, jak udržet a zvýšit úroveň regionálního školství v ČR

1. Jaká je vaše priorita v oblasti školství ve vašem kraji? Jakou problematiku považujete v dlouhodobém záměru vašeho kraje za nejvýznamnější a jaké řešení navrhujete?
2. Jak se stavíte k převodu nepedagogických zaměstnanců škol pod zřizovatele?
3. Jaké záměry máte v oblasti středního vzdělávání s ohledem na trh práce a inovací oborové soustavy?
4. Považujete za důležité pro stabilizaci školských pracovníků připravit programy na podporu zájmu pracovat ve školách a školských zařízení ve vašem kraji?

► Které problémy školství a proč rezonují před krajskými volbami?

Vše naznačuje, že po tématu zdravotnictví se nyní výrazně dostává do popředí zájmu právě téma školství. Minulé krajské volby se konaly 2. a 3. října 2020, zvítězilo v nich hnutí ANO, které dostalo nejvíc hlasů v deseti krajích, téma školství v těchto volbách na rozdíl od minulosti bylo výraznější. Nutno dodat, že minulá vládní koalice byla první, která si do programového prohlášení v roce 2018 dala školství jako prioritu a v tomto volebním období došlo k historicky nejvyššímu nárůstu platu učitelů.

Vláda Petra Fialy šla ještě dál a vzdělávání si stanovila jako prioritu s tím, že se jí podařilo uzákonit pro učitele růst platů k poměru k průměrné mzdě ve výši 130 %. Ale napjatá ekonomická situace, nepromyšlené škrty a úspory ve školství neumožnily ředitelům škol využít tento objem peněz reálně pro učitele, ale museli s nimi hasit a záplatovat chybějící prostředky. Plnění programového prohlášení v oblasti školství v mnoha bodech zůstává jen na papíře. Investice do vzdělávání jako investice do budoucnosti dostává velkou trhlinu.

Jak ale vyplývá z našich odpovědí, kraje a obce na tuto prioritu nerezignovaly, ale plně si uvědomují, že především kvalitní vzdělávací systém, který umožní rovný přístup ke vzdělání pro všechny, je základ naší budoucí prosperity. 

► Volání po odborném vzdělávání

Téměř u všech odpovědí najdeme výraznou podporu odborného vzdělávání v souladu s potřebami trhu práce, velkou preferenci polytechnického vzdělávání se zaměřením na moderní technologie, rozšiřování nabídky a posílení učňovských oborů, zvyšování zájmů o strojírenské a elektrotechnické obory.

► Citlivé slučování škol

Soustřeďování škol do větších center nesmí být vedeno jen snahou ušetřit. Klíčem musí být zachování či zvýšení kvality výuky. Velmi důležité bude zajištění dostupnosti školy, individuálně podle místních možností zvažovat, jak vhodně např. obecní školu začlenit od většího celku. Vše musí kraje analyzovat a hledat optimální řešení, jehož výsledkem bude spokojený žák i rodič, ne pouze úspora.

► Inkluze, obědy zdarma, předčasné odchody ze škol

Ozývá se volání po analyzování dosavadního systému inkluze, o jeho prospěšnosti. Dílčí zkušenosti vedou i k doporučením soustřeďovat handicapované žáky do tříd, kde jim může být věnována speciální pozornost. Objevují se dokonce návrhy nepokračovat v inkluzi, která je drahá a škodí žákům i učitelům. Doporučují nechat dokončit děti školní docházku v tomto režimu a vrátit se k funkčnímu systému speciálních škol se speciálními pedagogy.

Výrazně se objevuje podpora žáků ze sociálně slabších rodin úhradou jejich stravování ve školních jídelnách a poskytování pomůcek zdarma.

V krajích, kde je nejhorší situace v obsazení výuky předmětů (chemie, fyzika, matematika, informatika), se ukazuje jako důležité zavést stipendijní program pro budoucí učitele vybraných předmětů. Ve volebních programech politici důrazně reagují na to, jak řešit problém předčasných odchodů ze vzdělávání, který je největší v Ústeckém kraji, kde odchází bez ukončeného vzdělání až 30 % žáků. 

► Řešení problémů nepedagogů

Výrazná většina kriticky hodnotí situaci v odměňování nepedagogických pracovníků. V jejich převodu na kraje a obce vidí snahu vlády převést na ně finanční břemeno a zbavit se částečně jejich financování ze státního rozpočtu v situaci, kdy finanční situace krajů je výrazně příznivější než rozpočet státu. Pokud by si vláda prosadila jejich převedení pod zřizovatele, požadují v rámci změn RUD uvolnění potřebných financí do rozpočtu samosprávy. Mnozí upozorňovali, že někteří starostové (např. ve Větřní) se už letos snažili řešit situaci a přispěli školám k dorovnání ostudných platů nepedagogům. Je zajímavé, že například ODS v Olomouckém kraji převod nepedagogů pod zřizovatele nepodporuje, ale pokud k němu dojde, jsou připraveni zajistit prostředky pro jejich důstojné odměňování ve školách.

Vyjádření oslovených politických stran a jejich kandidátů v plném znění naleznete v připojených přílohách.